Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
„V Poříčí, v Poříčí, šel metalák na mlíčí, mezi svlačce, mezi svlačce,než příští fest přifrčí...
Tři kapely, které představují vždy zcela jiný pohled na současný hardcore. Od silové energobomby, která ostří riffy thrashmetalovým brouskem...
Co ještě tak napsat o koncertu IRON MAIDEN v roce 2022, kdy už jich oni sami mají na kontě tisíce, všichni už je viděli opakovaně a všichni už také četli nespočet reportů přesně o takových koncertech?
Koncert amerického cover fenoménu se dvakrát odkládal. Z roku 2020 na 2021 a následně na 2022. Zdá se, že v mezidobí kapela ještě nabrala popularitu.
Asi se mi dosud nikdy nestalo, že by se koncert nějaké americké kapely domluvil přímo v mém autě, a ještě ten den se konal.
Onoho ospalého odpoledne na Tortuze náhle zafoukal čerstvý mořský vítr. Ze začátku to ještě tak nikdo nevnímal...
Mladá kapela, která v průběhu korony zaznamenala přímo raketový start. BLACK MIDI. V roce 2019 hrají v podzemí klubu Underdogs a o tři roky bez problému zaplní Meet Factory...
Klubový festival, který stojí na křížení punku, crustu, grindcore a death metalu. Klubová verze Obscene Extreme bez goregrindových...
Dnes to dlhé nebude, minulú nedeľu u nás záverečný koncert svojho európskeho turné hrali právom legendárni a obľúbení titani poľského i svetového death metalu VADER a o nich sa dá niečo nové vymyslieť možno v prípade...
Už před více jak dvěma roky slibovali SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY na květen 2020 domácí klubové turné „May(be) Tour“...
Jet šňůru na podporu desky dva a půl roku po jejím vydání asi není úplně ideální, ale nedovaření netopýři si holt vybrali i horší daně.
Poslední věřící v chrámu domácího metalcore se přestal modlit. Volně parafrázuji větu, kterou jsem pár hodin po koncertu viděl u někoho na facebooku a naprosto přesně popisuje situaci...
Na „velkém“ klubovém koncertě nějaké zajímavé zahraniční kapely jsem nebyl už hódně dlouho.
Covid – 19 nezmizel dokonce ani díky ruské invazi na Ukrajinu, ale počty jeho nových případů klesly natolik, že už se stalo společensky přijatelné pořádat koncerty v klubech bez omezení kapacity či nošení roušek nebo respirátorů.
Ambient, který je široce rozkročen mezi svoji chill a dark zónu říznutý dungeon synthem. Má oblíbená relaxační hudba poslední doby. Oproti minulému albu „Another Time“ sází trochu víc na „vesmírné“ rejstříky a větší dějovost.
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, ale z nějakého důvodu to poslouchám už poněkolikáté. Je to kýč, ale baví.
Němci MAAT jsou další představitelé egyptologického death metalu ve stylu NILE. A vedle například svých krajanů APEP prezentují to asi nejlepší, co v této oblasti v roce 2024 vyšlo. Příjemná procházka mezi hrobkami faraonů.
Indie rocková emařina plná vybrnkávaných smutných songů, které zní jak z doby, kdy emopatka a mrkváče byli posledním výkřikem teenage módy. Solidní a uvěřitelná porce pocitů i atmosféry, jen by to chtělo sem tam trochu víc dynamiky.
Ačkoli Ludva před lety udělil těmto žákům kapitána Kašpárka mrzkou trojku, časem jistě zmoudřel a dnes i on musí uznat, že tato kapela a) má bicí b) drhne velice obstojné bukanýrské retro, u nějž člověk rád hodí dřevěnou nohou. Vidíme se v Písku, vy psi!
Lehce gotický špinavý postpunk ze Záhřebu s výraznou dávkou retro-nostalgie. Podtrhuji slovo punk. Žádný papundekly z kláves a zadumané melancholie, co vás unudí k smrti, ale dost svižná uštěkaná hudba s řádným odpichem.
Velmi solidní porce technického death metalu od původně thrash metalového tělesa z Chicaga. Parádní poměr instrumentálního honimírismu, metalové dravosti a mnohovrstevnatých, někdy až lehce chaotických struktur.