FLUFF FEST 2018 - Punk, láska, housle a psychedelie.
Modrou oblohu křižují bílé obláčky a na hlavní scéně odpálili řečtí, téměř sparťani MINERVA SUPERDUTY svůj set...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Modrou oblohu křižují bílé obláčky a na hlavní scéně odpálili řečtí, téměř sparťani MINERVA SUPERDUTY svůj set...
I poslední den měl své vrcholy. Mnoho z nich se neodehrálo na hlavních scénách, ale na Oriental stage a Metalgate stage.
Stejně jako včera se hlásíme přímo z místa dění a přinášíme šest dojmů, které se nejvíce zaryly do paměti!
Stejně jako včera se hlásíme přímo z místa dění a přinášíme šest dojmů, které se nejvíce zaryly do paměti!
Stejně jako včera se hlásíme přímo z místa dění a přinášíme šest dojmů, které se nejvíce zaryly do paměti!
Stejně jako minulý rok se hlásíme přímo z místa dění a přinášíme šest aktuálních dojmů...
Slowly We Boil Bolo koniec osemdesiatych rokov, keď som na akomsi žobradle lúštil roztečené logo „Obit-niečo“. Death metal vtedy začínal stúpať nad hladinu totálneho undergroundu a to...
Bolo to typické dusno pred búrkou - tá nás však príjemne prekvapila v úplne inej, abstraktnejšej...
Poslední den Obscene Extreme lze naprosto striktně rozdělit jednou jedinou a velmi výraznou dělící čárou. Způsobila ji kapela...
Torontskí CANCER BATS sú hlavne na hardcoreovej scéne už nejaké roky pojem, neznámi nie sú ani u nás a obzvlášť ku Košiciam majú blízko...
Tak jsem zaspal. První dvě kapely. Včerejší noc byla ještě krušná, z pivního stanu se opět stala diskotéka a já nemohl usnout do časného rána.
A je to tady! Čtvrteční večer se začíná Rokycanské letiště plnit lidmi z celé Evropy. Přehlídka kámošů a barevných kérek.
Obscene Extreme. V poslední léta vždy dokonalé vymytí mozku. Těším se na tu červenou svatou zem. Den první.
Obscene Extreme není festival, který tvoří jen kapely. Nedílnou součástí toho jsou fanoušci. Znám mnoho lidí...
Pro poslech italského power metalu se člověk vždy musí zaštítit ochrannými kouzly. Kupodivu to není nutné pro poslech této party. Projev je civilní, více se opírá o instrumentální výkony inklinující k progu, k tomu zajímavý vokál. Slušné.
Z podzemí Věčného města vzešla tahle gothic/doom parta, která si za vzor bere švédské DRACONIAN a další podobné spolky. Příjemná melancholická záležitost, která na hodinu čas poněkud zpomalí.
Ambient, který je široce rozkročen mezi svoji chill a dark zónu říznutý dungeon synthem. Má oblíbená relaxační hudba poslední doby. Oproti minulému albu „Another Time“ sází trochu víc na „vesmírné“ rejstříky a větší dějovost.
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, ale z nějakého důvodu to poslouchám už poněkolikáté. Je to kýč, ale baví.
Němci MAAT jsou další představitelé egyptologického death metalu ve stylu NILE. A vedle například svých krajanů APEP prezentují to asi nejlepší, co v této oblasti v roce 2024 vyšlo. Příjemná procházka mezi hrobkami faraonů.
Indie rocková emařina plná vybrnkávaných smutných songů, které zní jak z doby, kdy emopatka a mrkváče byli posledním výkřikem teenage módy. Solidní a uvěřitelná porce pocitů i atmosféry, jen by to chtělo sem tam trochu víc dynamiky.
Ačkoli Ludva před lety udělil těmto žákům kapitána Kašpárka mrzkou trojku, časem jistě zmoudřel a dnes i on musí uznat, že tato kapela a) má bicí b) drhne velice obstojné bukanýrské retro, u nějž člověk rád hodí dřevěnou nohou. Vidíme se v Písku, vy psi!