OBSCENE EXTREME 2017 - První dojmy a člověčinky
Devatenáct let už Čurby slaví narozeniny tím, že se pořádá tento cirkus. Letos jsem měl možnost se oslavy zúčastnit, sice jen na dva první dny, ale o to intenzivněji.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Devatenáct let už Čurby slaví narozeniny tím, že se pořádá tento cirkus. Letos jsem měl možnost se oslavy zúčastnit, sice jen na dva první dny, ale o to intenzivněji.
Před Lampou je živo. Možná ani nevylovím z paměti, kdy jsem před klubem viděl tolik postávajících hloučků. Dole bude narváno. Pár slov ke kapelám. Už při setu plzeňských ███ se v sálu těžce dýše.
V posledný júnový utorok mali hody obdivovatelia technickej deathmetalovej progresivity i sofistikovaného metalového hrania celkovo.
Ten večer měli přijet DELUSION, nepřijeli. Těšil jsem se na nový materiál tachovských SOMETHING LIKE. Nestihnul jsem. Nakonec jsem shlédl a vyposlechl jen HNUS.
Všichni ví, že o koncertním návratu MASTER´S HAMMER se šuškalo už několik let. Vlastně od vydání „Mantras“ v roce 2009. Tato celospolečenská diskuse v metalových kuloárech měla dvě hlavní nosná témata.
Ako sa vraví, niet malých koncertov, a tak sa stáva, že niekedy sa medzi akcie roka s prehľadom prebojuje aj v podstate „komorná“ klubovka. Na túto som sa tešil už odvtedy...
INTEGRITY z Clevelandu. Stylotvůrci, kteří jako jedni z prvních začali do hardcore pašovat metalový zvuk a vyhloubili tak základy, na kterých se následně stavěl metalcore...
Příběh SYSTEM OF A DOWN je věru podobný pohádce o Popelce. Začínali s málem, aby po rozlousknutí oříšků s Rickem Rubinem, jeho American Recordings a svým vlastním druhým řadovým albem „Toxicity“ (2001) vykvetli do krásy světových hvězd...
Pár obrázků z vizuálně vděčného výjimečného koncertu v klubu Futurum. Před koncertem se nejvíce diskutovalo to, jak velký průšvih koncert po nekonečné koncertní odmlce MISTROVA KLADIVA bude.
Týždeň po tejto akcii bolo treba opäť vyraziť do Colla, lebo ponuka bola kvalitná, a dúfať, že to tentokrát dopadne lepšie. Ale veď dnes večer death metal na programe nie je...
Nerád píšem reporty z akcií, ktoré nedopadli podľa očakávania. Zvlášť ak sa tak stalo bez toho, že by za to ktokoľvek mohol. Okolnosti a náhody sú svine...
V říjnu už to bude dlouhých osm let, co RAMMSTEIN vydali nové album. Dlouhých osm let, během nichž se kapela věnovala vydávání kompilačních a živých nahrávek...
Když hrál Blaze Bayley v českých luzích a hájích naposledy, hlásil jsem, že příště nebudu rozhodně chybět. A neuběhlo ani dvanáct měsíců a svůj slib jsem mohl utěšeně splnit.
Švédskeho workoholika Petra Tägtgrena asi veľmi predstavovať netreba, veď viete, HYPOCRISY, THE ABYSS, PAIN, LOCK UP, nahrávacie štúdio a tak ďalej, proste pojem.
Obávám se, že tohle jediná filmová verze Homéra, kterou jsem potřeboval vidět. Není to bez chyb, ale tahle pomalá, temná a rozbolavělá verze dokáže zasáhnout na komoru. I proto, že vysekaný Ralph Fiennes je dokonalý Odysseus. Komorní drama o vině a PTSD.
Tato mladá švédská skupina v sobě nese esenci rockového pravěku 70. let stejně jako dravou razanci devadesátek a garage rockovou neurvalost. Občas i hitový potenciál, co mi připomněl pecky od THERAPY?. Výborné retro.
Pro poslech italského power metalu se člověk vždy musí zaštítit ochrannými kouzly. Kupodivu to není nutné pro poslech této party. Projev je civilní, více se opírá o instrumentální výkony inklinující k progu, k tomu zajímavý vokál. Slušné.
Z podzemí Věčného města vzešla tahle gothic/doom parta, která si za vzor bere švédské DRACONIAN a další podobné spolky. Příjemná melancholická záležitost, která na hodinu čas poněkud zpomalí.
Ambient, který je široce rozkročen mezi svoji chill a dark zónu říznutý dungeon synthem. Má oblíbená relaxační hudba poslední doby. Oproti minulému albu „Another Time“ sází trochu víc na „vesmírné“ rejstříky a větší dějovost.
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, ale z nějakého důvodu to poslouchám už poněkolikáté. Je to kýč, ale baví.
Němci MAAT jsou další představitelé egyptologického death metalu ve stylu NILE. A vedle například svých krajanů APEP prezentují to asi nejlepší, co v této oblasti v roce 2024 vyšlo. Příjemná procházka mezi hrobkami faraonů.