CRADLE OF FILTH - Sydney, Metro Theatre – 28. septembra 2024
Význam CRADLE OF FILTH pre adolescentných metalistov z deväťdesiatych rokov sa nedá preceniť. Sám si pamätám...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Význam CRADLE OF FILTH pre adolescentných metalistov z deväťdesiatych rokov sa nedá preceniť. Sám si pamätám...
V předposlední letošní pátek třináctého, rámovaný počátkem smutných povodňových událostí na druhém koci republiky...
„’OVERKILL!’ kričí výrastok a do publika ukazuje posunok s názvom ’diablove rohy’...“ Takto nejako sa začínal článok v týždenníku ExPress niekedy v roku 1987 alebo 1988.
Fluff je mrtvý, ať žije Toutatis fest! Na soutoku Mže a Radbuzy zakotvila hardcorová akce s přesahem tu do měkčích chainpunkových vod na jedné straně a do grindcorovější poloh na té druhé.
Tones Of Decay. Tóny rozkladu. Takových tónů není nikdy dost, zvláště pokud stále trpíte abstinenčními příznaky z letošního Brutal Assaultu...
40 let papírové existence je vítanou záminkou odjet šňůru. Obscure pro legendu zvolili Brno a po vyprodané Flédě před dvěma roky nic neriskovali a umístili MAYHEM naprosto logicky do Sono centra.
Na záver čertovsky rozpáleného, intenzívneho, vysušeného, ale nakoniec dosť krátkeho leta sme od košických WASTAGE a prešovských SLIGHT LIE dostali malý...
Brutal Assault 2024 je už téměř měsíc za námi, ale čtenáři METALOPOLIS mohou neopakovatelnou atmosféru tohoto festivalu i nyní vstřebávat v podobě koncertních reportů od mých renomovaných kolegů.
„Festival pre vyslúžilcov“, deň druhý. Je celkom príjemné vstať po takom kultúrnom večeri ako bol ten so SUFFOCATION vcelku čerstvý a dobre naladený.
Fort Apache byla kdysi pevnost uprostřed území indiánského kmene Apačů a vzhledem ke své funkci, totiž základny americké armády pro boj s nepřátelskými indiány...
Zápisky z fotokoridoru. Sobota. Nečekej report. Krátké. Úsečné. Nekorektní. CLOAK. Rád bych věděl, co tahle kapela provedla...
Zápisky z fotokoridoru. Pátek. Nečekej report. Krátké. Úsečné. Nekorektní. PARTY CANNON. Nějak jsem měl pocit...
Zápisky z fotokoridoru. Čtvrtek. Nečekej report. Krátké. Úsečné. Nekorektní. NECROT. Solidní oldschool deathmetalová trojka.
Festivalový hrací plán umí být někdy velmi neúprosný. Své o tom mimo jiné určitě vědí i američtí HEATHEN...
Americký retro hevík, který se svou razantní přímočarostí vrací k prvnímu období Maidnů. Rytmika částečně vychází i z domácí thrashové scény, ale jak začnou kvílet kytary, koukají z toho Harrisovci. Za mě dobrý, přepošlu to Dalasovi k posouzení.
Soutěž o nejlepší metalový obal tohoto roku můžeme uzavřít, už na konci února tu máme jednoznačného vítěze - „Here Be Dragons“. Cenu přebírá Rodney Matthews. Pod obalem najdeme, bohužel dle očekávání, již jen recyklovaný a mnohokrát přežvýkaný obsah.
Zajímavý je tradičně pouze seznam hostí (Tate, Kiske, Atkins, Khan ad.), jejich účast však do země spolehlivě zadupává otravný hlas principála a samozřejmě i bilionkrát slyšené odrhovačky, které složil. Skalní aplaudují,ostatní si jen uplivnou a jdou dál.
Pod novým vydavatelem se Němci END OF GREEN vrací ke kořenům. Reedice debutového alba včetně jeho nově nahrané verze je celkem příjemným připomenutím jejich důrazných gothic doomových začátků. Uvidíme co bude dál.
Ale jo, tenhle pozdní švédský diskotékový metal má něco do sebe, a to i na svém již devátém řadovém albu, kde krom zlata v hrdle Nilse Molina nabízí i pár výrazných melodií, co se dobře posluchají, obzvlášť když pod nimi bublají ty tvrdé kovové spodky.
Takový francouzský stylový bráška Řeků MOTHER OF MILLIONS. Citlivý a náladový prog rock s důrazem na baladičnost a melodiku. A i zde má hodně výraznou roli emotivně zabarvený vokál. Hudebně se najdou vlivy LEPROUS, PORCUPINE TREE, ale i krajanů KLONE.
Po tragické smrti klávesáka Makise Tsamkosogloua, který v roce 2019 zemřel přímo na pódiu, se Řekové vrátili s ještě emotivnější porcí svého prog rocku. I díky výraznému vokálu je opět cítit LEPROUS aura, ale vůbec to nevadí. Výsledek je super.