TRUFFAZ, MURCOF, BILAL - Being Human Being
Erik Truffaz je v posledních letech poměrně pravidelným návštěvníkem České republiky. Díky svému širokému stylovému záběru je každý z koncertů zpravidla trochu jiným zážitkem...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Erik Truffaz je v posledních letech poměrně pravidelným návštěvníkem České republiky. Díky svému širokému stylovému záběru je každý z koncertů zpravidla trochu jiným zážitkem...
Pořád mi vrtá hlavou, proč jsou zrovna DREAM THEATER tou kapelou, na které se shodne taková spousta jinak konzervativních příznivců přímočařejších hudebních žánrů.
Já mám malé klubové koncerty v miniaturních prostorech rád. Je to osobní, je to intenzivní, vždy fajn zážitek a v případě promotérské skupiny, točící se kolem plzeňského ČERNÉHO OBDÉLNÍKU...
Pri Satyrovi zo SATYRICON nie je veľmi ťažké uveriť povestiam o obrovskej charizme a ukážkovom type metalového frontmana. Štýl vystupovania na pódiu i mimo neho a rovnako aj štýl spevu podporujú predstavu o “performerovi”...
Letití pražští metalisté, skupina ARAKAIN, oživují v posledních letech svoje koncerty speciálními sety, ať se již jednalo o vystoupení s plzeňskými filharmoniky či hostující zpěvačkou Lucií Bílou.
Brzy to bude již dvanáct let, co Chuck Schuldiner opustil tento svět. Nijak zásadních dvanáct let z hlediska vesmírného všehomíra, ovšem řádně dlouhých dvanáct let z pohledu toho...
Nostalgie je kolikrát mocná věc. Vyvolává úsměv na tváři, pohlazení na duši a spolu s tím i přirozenu touhu navodit znovu tu kterou dřívější záležitost...
Německo-rumunští vlkodlaci POWERWOLF měli při příležitosti nového alba „Preachers Of The Night“ zahrát v Nové chmelnici. Zájem o jejich vystoupení byl však tak veliký...
Letošní „Colours Of Ostrava“ byl zážitek s velkým „Z“ a tak se velmi rád telegraficky vrátím k tomu nejsilnějšímu, co nešlo ven v reportech a to včetně houfu fotografií.
Tato akce měl podtitul „koncert jako prase drbání“ a takový koncert to skutečně byl. MADE BY THE FIRE pokřtili vinyl, na který se čekalo šťastných třináct let...
Před návštěvou tohoto koncertu mi hlavou probíhaly dvě zásadní otázky: Zvládne Nohavica s filharmoniky plnohodnotně pobavit klasicistními úpravami svých písniček lidové pražské publikum?
Během necelého týdne obšťastnily moravské město Hodonín svou přítomností dvě legendární osoby českého bigbítu. Na úterní večer připadlo vystoupení Michala Pavlíčka...
Dochvilný návštěvník bývá po zásluze potrestán, takže pokud jste snad ke vstupu dorazili přesně na avizovanou půl osmou, zbývalo vám ještě dobrých pár minut čekání...
THE DILLINGER ESCAPE PLAN se po více jak pěti letech vrátili na místo, kde jsem je v Praze měl možnost vidět poprvé. Zásadní otázka, kterou jsem si pokládal...
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě napamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.
Polámaný disharmonický death metal jedou už patnáct let a jsou v tom velmi dobří. Nová deska z trendu nevybočuje. Navíc jí hrozně moc sedne produkce od newyorského čaroděje Colina Marstona. Pro fanoušky všech extrémních podivností povinnost.