FINTROLL, METSATÖLL, SUOTANA - Košice, Collosseum – 7. apríla 2024
Predtým, než sa pokúsim opísať priam s citom zostavený večierok s metalovými umelcami zo severovýchodnej hranice európskej kultúry a civilizácie...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Predtým, než sa pokúsim opísať priam s citom zostavený večierok s metalovými umelcami zo severovýchodnej hranice európskej kultúry a civilizácie...
Letos jsem viděl už dva koncerty, které mě vcucly, rozžvýkaly a vyplivly s dlouhotrvajícím úsměvem. To vše doprovázel neodbytný pocit...
Dva dni po severobaltských folklórom nasiaknutých metalových eposoch, náladách, tancovačkách i nárezoch sviatok pre milovníkov klasického i technického death metalu a pamätníkov čias...
Pokud mě paměť neklame, tak CULT LEADER u nás nikdy nehráli. Vždycky líznou jen okolní státy. A nejinak tomu je i v roce 2024.
Moovement je prostor, ve kterém jsem nikdy na podobném koncertu nebyl. Tuto skutečnost rázně změnila nejagilnější promotérská plzeňská banda “U Toutatise”...
Přiznávám hned v úvodu bez mučení, že na tenhle koncert mě víc než cokoliv jiného přivedla především nostalgie.
Medzinárodný deň žien je seriózny sviatok s vyše storočnou tradíciou, nie úbohé kulturákové panoptikum...
BOTCH. Pokud mě paměť neklame, tak tu byli naposledy na konci listopadu roku 1999. Kapela, která zazářila, pohasla a nyní se vrací.
Kedy som to bol naposledy na koncerte? Tohto roku sa mi podaril zatiaľ jeden, ešte v januári. Človek má viac týchto kultúrnych plánov...
Vidět švédské MESHUGGAH během necelého roku již podruhé je prostě příležitost, která se neodmítá.
V soboru 24. února 2024 to bylo přesně třicet let, co vyšlo debutové album britských blackmetalových legend CRADLE OF FILTH „The Principle Of Evil Made Flesh“...
Prakticky přesně po roce Brno přivítalo Barneyho a spol. Loni bylo Sono centrum plné, takže letošek již dlouho dopředu věštil narvanou Flédu.
Prvá tohtoročná akcia, na ktorú som išiel, od začiatku lákala všetkými menami, aj keď jedno z nich sa párkrát menilo.
Predtým, než si povieme o tom, ako sa fínskej grindcoreovej legende na tuším šiesty pokus podarilo prísť do Košíc...
Švýcarská deska představuje postrock jako syntezátorový taneční žánr s velkou mírou epiky a filmovosti. Oceňuju tu hlavně snahu uchopit žánr trochu neotřelým způsobem a pokusit se z něj vymačkat nějaké dosud neviděné tvary.
Futuristický black metal, tentokrát s hodně experimentálními vlivy, které připomínají jiné projekty principála Colina Marstona, hlavně BEHOLD THE ARCTOPUS a DYSRHYTHMIA. To ale nic nemění na tom, že KRALLICE jsou silně znepokojiví a atmosféričtí.
Důstojné rozloučení s producentem Stevem Albinim. Album, které musí přijít v ten správný čas. Ačkoliv je kompozičně klidnější a dá se říci že i více monotónní, tak se mi hodně líbí spojení pocitu naděje, smíření a melancholie, které z něho prýští.
PANZERFAUST dech nedošel, ba právě naopak, tetralogii "The Suns Of Perdition" totiž uzavřeli zcela triumfálním způsobem. Komplexní, chytře poskládaná deska, která vrcholí ve své druhé polovině. Takové "The Damascene Conversions" se prostě nejde nabažit.
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.