Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Relativně nová myšlenka putování několika kapel mezi více místy, aby tak ve stejnou dobu mohlo fungovat více festivalů najednou, stála i za zrodem lapidárně pojmenovaných metalových dostaveníček „Metalfest Open Air“...
Britové THESE MONSTERS patří do kapel, které ať strčíte do jakéhokoliv šuplíčku, vždy někde něco nesedí, přečuhuje, vylejzá nebo se zkrátka nevejde. V jejich tvorbě se dají vystopovat prvky noise rocku...
Na první koncert amerických diktátorů LAMB OF GOD v ČR se přišlo podívat zhruba 250 lidí, což je možná málo, ale vzhledem k současnému množství koncertů a konzervativnímu vkusu českého metalového publika lze těžko očekávat vyšší návštěvnost u hvězdy...
Zamračený deštivý večer je ideálním časem pro návštěvu koncertu nějaké příjemné náladotvorné kapely. Že američtí JUNIUS anebo Irové GOD IS AN ASTRONAUT jsou jedněmi z takových...
O tom, že chodit včas (nejen) na koncerty se samozřejmě vyplácí, netřeba složitě polemizovat. Důkazů už bylo složeno mraky a já k nim jen přihodím další...
Zážitok dvoch príchutí sa dal nájsť v jednom zo zopár priesečníkov kriviek, po ktorých sa po Európe pohybujú Briti CRIPPLED BLACK PHOENIX a ich kolegovia spoza Atlantiku...
MOUTH OF THE ARCHITECT dorazili na Strahovskou Sedmičku v ne zrovna příznivé datum. Je obecně známo, že 30.dubna se většina potencionálních návštěvníků rockových koncertů věnuje jiným radovánkám a na účasti tohoto koncertu to bylo znát.
Vlahý dubnový večer v pražských Klánovicích patřil do kategorie těch hodnotně strávených. V obýváku jménem Black Pes se rozhodně nekonala žádná megalomanská akce...
Koncert „Tří veteránů“, tak můžeme s nadsázkou označit společnou akci CROWBAR, PRO-PAIN a SEPULTURA. Těžko říci, která z kapel přitáhla na pražskou periferii do Modré Vopice nejvíc fanoušků...
Postaviť tri veľké mená československej hudobnej scény na jedno pódium a okoreniť to pompéznymi superlatívmi na ich adresu sa ukázal ako správny recept na naplnenie košickej Infinity Arény...
Velkou událost, první koncert leaderů světové emocorové scény UNDEROATH v České republice, provázela nečekaně mizerná propagace. Možná i proto měl Lucerna Music Bar ten večer do plného stavu slušnou rezervu.
V předvečer konce letošní kalendářní zimy byl klánovický kultovní svatostánek „Black Pes“ zasvěcen death metalovému žánru. Po boku titánů brutal deathového řemesla SUFFOCATION se představily čtyři služebně mladší ambiciózní spolky...
Po pěti letech v Ostravě a podruhé během turné k „Liebe Ist Für Alle Da“ v ČR – tolik základní informace ohledně působnosti RAMMSTEIN v těchto krajích.
Praha, Palác Akropolis, 21. února 2010: Norské trio bylo až do loňského roku známé svou nechutí hrát živě. O to překvapivějšími se tedy ukázala loňská vystoupení v Norsku či na festivalu Brutal Assault a následné ohlášení evropského turné.
Polámaný disharmonický death metal jedou už patnáct let a jsou v tom velmi dobří. Nová deska z trendu nevybočuje. Navíc jí hrozně moc sedne produkce od newyorského čaroděje Colina Marstona. Pro fanoušky všech extrémních podivností povinnost.
Slovenskočeský SUMAC po dietě. Zdaleka ne tak zatěžkaný a hlomozný, ale podobný ve svém zrodu i žánrových mantinelech. Bažinatý projekt nahrávaný v Soulkostele, jdoucí naproti znervózňujícím noise-ambientním plochám i zajímavé riffařině.
Zajímavá záležitost z Řecka, jež pro svou melodičnost má blíže k extrémní gotice než k black metalu, ke kterému se hlásí. Jasně, je tam jen mužský vokál s projevem vyvrhnutého pajšlu, ale ty temné melodie mají ponurou podmanivost.
85 minut soustředění. Plně rozkrýt tuhle náročnou a současně velmi inteligentně poskládanou nahrávku ještě potrvá týdny. Extrémní black/death s neprostupnou atmosférou rozpínající se od PORTAL až někam po ULCERATE. Hluboká, zcela pohlcující záležitost.
Mnoho předchozích alb mi uniklo a ta stará už si nevybavuji, možná proto mi „Darkanakrad“ přijde jako podařený materiál na pomezí melodického death metalu a folku. Určitě je to zábavnější a živelnější než novinka z podobného rybníka lovících ENSIFERUM.
Dát si ve Skandinávii na obal Preikestolen je stejné, jako kdyby našinec použil fotku Řípu nebo Trosek. Za otřepaným obalem se však skrývá zasněná prog-rocková záležitost. Jsou to působivé, a přitom nevtíravé melodie, kde významnou roli hraje piano.
Album, které jde ve šlépějích dva roky starého „God's Country”, ale ve všech ohledech se mnou více rezonuje. Je o něco rychlejší, průraznější a kousavější. Přímá srážka stylu kapel jako DAUGHTERS, HARVEY MILK a třeba i ACID BATH.