Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Sobotní „Chmelnice“ byla velmi slušně zaplněna již v sedm hodin. Člověk, který se podíval na soupisku kapel, se však nemohl ničemu divit. Američtí THE BLACK DAHLIA MURDER patří k jedné z největších hvězd extrémního novodobého hard coru z hamburgrožroutského světa...
Jednu z koncertních událostí začátku letošního roku zpočátku provázela menší nervozita v podobě čekání na časný příjezd hlavní hvězdy večera – americké ASVA.
Po více než čtyřech měsících od neblahé tortury sluchovodů ve společnosti NILE k nám znovu zavítala kvalitní death metalová sestava. Opona se však tentokráte nezvedla v nepříjemném Futuru...
Titul prelomového albumu švajčiarskych industrial-metalových SAMAEL „Ceremony Of Opposites“ nemohol krajšie vystihnúť atmosféru utorkového večera v Bratislave...
Jen několik málo dní po zasněném rozjímání v podání amerických GREGOR SAMSA, čekal na hudbychtivé nadšence na Strahově zážitek poněkud jiného ražení. Kanadská dvojice NADJA patří k popředním představitelům křížení ambientních zvukových ploch s těžkými a hutnými zvuky...
Koncerty pochmurně zasněných GREGOR SAMSA jsou velice příjemným zážitkem. Dokázali nám to tuto neděli, kdy dle mých odhadů tak stopadesátce diváků zkrášlili velice chladný lednový večer.
Pred dverami koniec roka. Za oknami pľušť a slota. Poďme si preto radšej zaspomínať na príjemné slnečné dni, keď sme vylihovali v tráve a vychutnávali si dokonalé kombinácie chute piva...
Kráľovná heavy metalu Doro Pesch oslavuje úctyhodné jubileum, dvadsaťpäť rokov na scéne. A ako najlepšie osláviť taký významný medzník v kariére, ak nie naživo s fanúšikmi...
Koncertní spojení OPETH, CYNIC a THE OCEAN je až k neuvěření, samozřejmě v tom dobrém slova smyslu. Nejen, že slibuje skvělý hudební zážitek, a tak trochu předčasný dárek k Vánocům...
Zdá sa, že v Mikulášovom konvoji došlo k palácovému prevratu: šiesteho decembra Viedni darčeky priniesol čert, po tučnom pánovi v červenom ani stopy. Neznamená to však...
BACKYARD BABIES jsem naposledy viděl před pěti lety v Mnichově, kde místní klub „Backstage“ zaplnilo na dva tisíce pohodových týpků v keckách a tričkách RAMONES.
Jediní svojho druhu, chcelo by sa povedať – alebo, ešte presnejšie, tí poslední. Nie, že by dosť pravých vikingských metalistov stále nedupalo po pódiách celej Škandinávie (a nielen tej)...
Dva dny po tom, co Prahu srovnali se zemí SLAYER, přivandrovala na Moravu zájezdní výprava vedená stálicí death metalového nebe zvanou CRYPTOPSY, aby provedla tutéž proceduru v brněnském klubu Favál.
Nevěděl, jestli jeho ročník jsou taky Husákovy děti, ale zato naprosto přesně věděl, že poprvé slyšel SLAYER v roce 1991 z kazety pochybné značky a ve stejně rozporuplné zvukové kvalitě.
Dát si ve Skandinávii na obal Preikestolen je stejné, jako kdyby našinec použil fotku Řípu nebo Trosek. Za otřepaným obalem se však skrývá zasněná prog-rocková záležitost. Jsou to působivé, a přitom nevtíravé melodie, kde významnou roli hraje piano.
Album, které jde ve šlépějích dva roky starého „God's Country”, ale ve všech ohledech se mnou více rezonuje. Je o něco rychlejší, průraznější a kousavější. Přímá srážka stylu kapel jako DAUGHTERS, HARVEY MILK a třeba i ACID BATH.
Všeříkající název alba. Delší tvůrčí pauza u ostravských rozhodně neznamená změnu stylu. Na to už jsou v tom svém pevně usazeni a z této pozice orchestrují další palbu ostrých songů, kterým opět nechybí odpich a chytlavé motivy. Tradičně dobrá práce!
Zásady sice nepustí, ale psát shout po prvním poslechu tohoto (záměrně) kostrbatého propletence není lehký úkol. Na druhou stranu jsou to stále ti samí GIGAN se svým živelně-technickým a pořád kreativním death metalem. A také i pro mnohé nestravitelným.
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.