Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ten, kdo si kvůli EPHEL DUATH vypadnuvším z celého turné rozmyslel účast na tomto koncertním klání, udělal jednoznačně chybu. Koncert UNEXPECT u mě kandiduje na jeden z nejlepších metalových koncertních setů tohoto roku.
Jak HAGGARD letos v létě na festivalu Masters of Rock slíbili, tak se také stalo a po pár měsících navštívili opět naší republiku. Ale vezměme to po pořádku.
Metalová harmonie, toť asi nejlepší výraz pro stručné shrnutí událostí z nedělního předvečera devadesátého výročí vzniku samostatného Československa v plzeňském KD Šeříková.
Atmosféra charakteristická pro menší klubové koncerty bývá nezaměnitelná. Vždyť o co víc si užijete oblíbenou kapelu v klubu než na festivalu či v hale?
Konsolidovaný koncertný program sľubovali liverpoolskí melancholici už počas letných festivalov. Čas na poriadne turné prišiel v októbri, i keď novinkový album je stále v nedohľadne a od toho predošlého uplynulo už pol dekády.
RUSSIAN CIRCLES v Praze? Ano! Neuvěřitelné se stalo skutečností. Dvě americké veličiny alternativní tvrděkytarové scény nám v rámci eurotour zavítaly i do matičky všech měst...
Snad ještě více než kdy jindy jsem byl tentokráte zvědav, jak to dopadne s diváckou účastí. Důvod je nasnadě - DIE APOKALYPTISCHEN REITER podle všeho nejsou z kapel...
Zimní bouře se vrátila do Evropy a do České republiky s sebou již podruhé v relativně krátkém čase přivála i královnu symfonického metalu Tarju Turunen.
Izraelské smíšené hudební duo CARUSELLA působí ze studiové produkce jako štavnatý indie-rockový pulz s pěknými nenásilnými melodiemi, na živo však představují sludge-noise rockové tornádo...
Kovový hvězdolet NOCTURNUS, vystavěný kolem kapitána Browninga, jakoby se v minulosti navždy ztratil v mlhovinách osobních rozepří… Nicméně! Znáte vesmír… Je tam spousta neprozkoumaného bordelu.
Podľa pôvodných plánov mali akciu otvárať domáci brutálni deathmetalisti CONTEMPT, no zásluhou meškania pri zvučení sa im ušlo len sľubu, že môžu hrať ako poslední.
A máme tu po roce opět Hell on Earth tour, jehož soupiska praská ve švech. Vlajkovou lodí celé flotily kapel je jednoznačně stále oblíbenější okovaný zámořský parník WALLS OF JERICHO se sympatickou dračicí Candace Kucsulain u mikrofonu.
Je několik jistot v životě lidském. Že po šesté hodině večerní v restauraci U medvídků jen horkotěžko seženete místo k sezení, že pivo jejich vlastní výroby Oldgot má skutečně lahodnou chuť...
Nepředpokládám, že by Kostěj Nesmrtelný měl dojet na nějakou chorobu nebo dokonce sejít stářím, ale například by ho mohl sklátit automobil nebo nějaká nedůstojná příhoda s rohlíkem v krku.
Dát si ve Skandinávii na obal Preikestolen je stejné, jako kdyby našinec použil fotku Řípu nebo Trosek. Za otřepaným obalem se však skrývá zasněná prog-rocková záležitost. Jsou to působivé, a přitom nevtíravé melodie, kde významnou roli hraje piano.
Album, které jde ve šlépějích dva roky starého „God's Country”, ale ve všech ohledech se mnou více rezonuje. Je o něco rychlejší, průraznější a kousavější. Přímá srážka stylu kapel jako DAUGHTERS, HARVEY MILK a třeba i ACID BATH.
Všeříkající název alba. Delší tvůrčí pauza u ostravských rozhodně neznamená změnu stylu. Na to už jsou v tom svém pevně usazeni a z této pozice orchestrují další palbu ostrých songů, kterým opět nechybí odpich a chytlavé motivy. Tradičně dobrá práce!
Zásady sice nepustí, ale psát shout po prvním poslechu tohoto (záměrně) kostrbatého propletence není lehký úkol. Na druhou stranu jsou to stále ti samí GIGAN se svým živelně-technickým a pořád kreativním death metalem. A také i pro mnohé nestravitelným.
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.