Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Není nad to probudit se ve spacáku na krásném poli, které bylo řádně zaléváno předchozí večer. Sluníčko vám stydlivě prvními paprsky ohmatává obličej a směrem k hypersámošce už se táhne vyšlapaná mravenčí stezka plná černooděnců.
Polovina července znamená pro fanoušky hudební extrémistiky vždy jediné. Sbalit hadry, kterým bude slušet přeliv z červeného bahna a vyrazit směrem na Trutnov...
Vystoupení britské hardrockové legendy v našem lázeňském městě pro mne patřilo ke koncertním vrcholům letošního léta. Už jeho zajímavá a pro rockové koncerty poměrně netradiční destinace byla pro mne (jako pro Západočecha) důvodem k radosti.
Drone-doomový projekt ASVA by zniesol označenie „all-star band“ – veď v jeho súčasnom lineupe sú mená, majúce za sebou pôsobenie v nielen v SUNN O)))...
Tak a je to za námi. Jubilejní desátý ročník nejextrémnějšího open-airu jsem úspěšně přežil, právě jsem z kecek odlámal téměř všechno červené trutnovské bahno a zkoumám fotodokumentaci.
Všechny poházené páteční kelímkáče během noci zřejmě vyzobalo stádo cvičených vrabců a tak se první nesmělé sluneční paprsky opírají do zatím ještě poklizeného areálu...
Plzeňský kraj dal světu nejenom hádejte co, ale i jeden velice dobrý a dnes už poměrně široké veřejnosti známý hudební festival ve Spáleném Poříčí, který rok od roku získává na popularitě – BASINFIRE FEST (BFF) – letos konaný v termínu 27.
Švédové CULT OF LUNA jsou už i v našich končinách zavedeným pojmem, a tak nebylo divu, že jejich první vystoupení v Čechách přilákalo do Rock Café poměrně dost zvědavců.
Hvězdné trio BETWEEN THE BURIED AND ME, THE DILLINGER ESCAPE PLAN, MESHUGGAH slibovalo jeden z nejzajímavějších koncertních zážitků v tomto pololetí. Není se tedy co divit...
Jestli něčím upoutal třetí pražský koncert Lennyho Kravitze, pak to byla naprostá profesionalita a vyklidněné vystupování hlavního aktéra. Ten si totiž...
Ťažko si predstaviť lepšie zahájenie letnej koncertnej sezóny. Organizátori tradičného Topfestu pri Novom Meste nad Váhom to vyriešili šalamúnsky hneď z viacerých pohľadov.
Ďalším výraznejším extrémnym headlinerom, ktorý nedávno navštívil Košice, sa stali legendárni VADER oslavujúci svoje úctyhodné výročie s poradovým číslom 25.
Takže METALLICA v Čechách už po páté. Tentokrát se koncert konal na zbrusu novém fotbalovém stadiónu Slavie v pražském Edenu a na rozdíl od těch předešlých nepodporoval žádné nové album...
Příjemné útroby klubu Chateau Rouge situovaného přímo v pražském centru zvaly minulý čtvrtek k návštěvě především díky těžce zařaditelné hudební produkci...
Album, které jde ve šlépějích dva roky starého „God's Country”, ale ve všech ohledech se mnou více rezonuje. Je o něco rychlejší, průraznější a kousavější. Přímá srážka stylu kapel jako DAUGHTERS, HARVEY MILK a třeba i ACID BATH.
Všeříkající název alba. Delší tvůrčí pauza u ostravských rozhodně neznamená změnu stylu. Na to už jsou v tom svém pevně usazeni a z této pozice orchestrují další palbu ostrých songů, kterým opět nechybí odpich a chytlavé motivy. Tradičně dobrá práce!
Zásady sice nepustí, ale psát shout po prvním poslechu tohoto (záměrně) kostrbatého propletence není lehký úkol. Na druhou stranu jsou to stále ti samí GIGAN se svým živelně-technickým a pořád kreativním death metalem. A také i pro mnohé nestravitelným.
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.