MAYHEM, MALSAIN - Viedeň, Planet Music - 8. marca 2008
Ťažko zabudnuteľné (či už v pozitívnom, alebo negatívnom zmysle) vystúpenie na Brutal Assaulte 2006 naznačilo, že MAYHEM sú po návrate Attilu konsolidovanou a fungujúcou skupinou...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ťažko zabudnuteľné (či už v pozitívnom, alebo negatívnom zmysle) vystúpenie na Brutal Assaulte 2006 naznačilo, že MAYHEM sú po návrate Attilu konsolidovanou a fungujúcou skupinou...
Do pražského sklepení Rock Café zavítala v rámci „Burning Europe Tour“ zajímavě poskládaná sestava na čele s DISMEMBER, živoucím to symbolem ryzího severského death metalu.
Predvlaňajšie európske turné EARTH a SUNN O))) je zvečnené na nosičoch „Live Europe 2006“ a DVD „Hibernaculum“ (EARTH) a „La Mort Noir dans Esch/Alzette“ (SUNN O)))) a prví menovaní brázdia Európu opäť.
Po tomto koncertě budu navždy tvrdit jediné - když do Prahy přijede Robert Smith se svými THE CURE, jde zpravidla o událost, kterou je nutné nepromarnit.
Pakliže snad ještě existoval někdo, kdo neměl úplně přesnou představu o tom, jak si u nás finští symfo - metalisté NIGHTWISH vedou, minulý středeční večer měl v pražské T-Mobile aréně jedinečnou možnost udělat si o tom skutečně velmi přesný obrázek.
Je skvělé vidět, že odvaha našich pořadatelů přitáhnout do Čech nejednu zajímavou kapelku pohybující se tou dobou na evropském turné, nese své ovoce v podobě zaplněných klubů.
Znovuobnovení SMASHING PUMPKINS tedy zahájili své evropské turné v Praze. Událost, která nenechala chladným žádného z příznivců alternativního rocku minulé dekády.
V Košiciach už nejaký ten rok od posledného poriadneho (zdôrazňujem) metalového koncertu uplynul. O to lepšou nápravou malo byť vystúpenie pre mnohých legendárnych NAPALM DEATH s nejakým tým „supportom“ v priestoroch dostupného ICCT.
Otevřít hlavu otvírákem na konzervy, hezky po celém obvodu hlavy. Vyjmout tu šedou houbu nasávající vzpomínky, která bydlí vevnitř, vzít ji pevně do ruček a bez nějakých větších skrupulí ji vyprat na lehce orezlé valše.
Stáva sa už takmer železným pravidlom, že keď jedna alebo druhá slávna kapela z Hamburgu nahrá nový album a vydá sa do sveta, turné sa skôr či neskôr zastaví aj v našich zemepisných šírkach.
Už príchod pred halu rozohnal akékoľvek prípadné obavy z malej účasti fanúšikov a hordy ľudí sľubovali minimálne výbornú atmosféru v hľadisku. Tento fakt sa pozitívne odrazil aj pri prvej skupine...
SHINING – alebo ako sa piatimi albumami vyšplhať z úplného podzemia do ostrého svetla pozitívnych kritík a „všeobecného uznania“. Tak by mohlo znieť zhrnutie príbehu despotického blázna Kvarfortha a jeho neustále sa meniacej družiny.
Onoho úterního večera nabídl již takřka kultovní brněnský Yacht klub další porci zajímavých hudebních záležitostí. Zhruba po roce se ve zdejším, téměř zcela zaplněném podniku představili THEMA ELEVEN...
Justin Broadrick a jeho hudební svět(y) si opět našly cestu i do Prahy. V chladný prosincový večer, uprostřed nákupní horečky a všudypřítomného zmatku...
Album, které jde ve šlépějích dva roky starého „God's Country”, ale ve všech ohledech se mnou více rezonuje. Je o něco rychlejší, průraznější a kousavější. Přímá srážka stylu kapel jako DAUGHTERS, HARVEY MILK a třeba i ACID BATH.
Všeříkající název alba. Delší tvůrčí pauza u ostravských rozhodně neznamená změnu stylu. Na to už jsou v tom svém pevně usazeni a z této pozice orchestrují další palbu ostrých songů, kterým opět nechybí odpich a chytlavé motivy. Tradičně dobrá práce!
Zásady sice nepustí, ale psát shout po prvním poslechu tohoto (záměrně) kostrbatého propletence není lehký úkol. Na druhou stranu jsou to stále ti samí GIGAN se svým živelně-technickým a pořád kreativním death metalem. A také i pro mnohé nestravitelným.
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.