Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Dámy a pánové, je to tady! Kalifornští nástrojáři podruhé v Praze! Pro mnohé příliš nafouknutá bublina, pro jiné fenomén, který rychle dorůstá PINK FLOYDovských rozměrů a současné tvrdé hudbě otvírá nové dosud nespatřené dimenze...
Rok se s rokem sešel a Plzeň objala opět přátelská bitevní vřava mezi hudebními tělesy, jež se probily do finálového večera soutěže Múza. Porota se protentokrát netradičně sešla téměř v kompletním složení již před zazněním prvního soutěžního tónu...
„Na futbalové zápasy Interu som si vždy chodil oddýchnuť. Nikde nikoho, všade ticho, kľud.“ Na tento výrok Milana Lasicu som si jednoducho musel spomenúť v momente...
O tom, ako stimulovať turistický ruch v Bratislave, by mohli prednášať organizátori trojice júnových koncertov, ktoré v rozpätí necelých desiatich dní navštívilo viac než štyridsať tisíc fanúšikov.
Jen pár dní poté, co si na mistrovství světa naše fotbalová reprezentace vychutnala tu americkou se na strahovském kopci, legendárním to poutním místě socialistické tělesné výchovy...
Keď sa prvýkrát objavila informácia o koncerte britskej skupiny PENDRAGON, mnohým prog-rockerom sa iste rozžiarili očká. Už vopred si bežali zaistiť lístky...
Tak konečně jsme se dočkali již několikrát odloženého koncertu death metalových úderníků sdružených kolem kytaristy Erica Rutana HATE ETERNAL. Tato trojice měla totiž šířit svoji teorii věčné nenávisti již o něco dříve než koncem května...
Nie je to tak dávno, čo Prahu navštívil Justin Broadrick s projektom JESU ako predskokan spriaznených a obľúbených ISIS. Na vystúpenie JESU boli rôznorodé ohlasy a keď sa naskytla príležitosť zhliadnuť túto bezpochyby dôležitú osobnosť experimentálnej tvrdej scény v neďalekej rakúskej metropole...
Tak nějak mi není po onom čtvrtečním večeru jasné, na co sebou spousta světových metalových veličin k vystoupení (nejen) u nás vláčí zoufale průměrné partičky...
Ten zvláštny, skrátený týždeň po už dnes legendárnom prvom ročníku futbalového turnaja Análek Fotbálek Cup bolo treba nejakým spôsobom obzvláštniť. Až príliš veľa myšlienok smerovalo do areálu na pražskom Braníku za spálenými šancami a hanebnými prehrami.
Druhý květnový večer roku 2006 se odehrával v plzeňském Divadle pod Lampou ve znamení industriálu, dark ambientu a zajímavých videoprojekcí. Toto znamení však nevidělo příliš lidských očí – platící návštěvníci by se dali spočítat na prstech dvou rukou – že by výše zmíněné okrajové žánry měly tak málo příznivců?
Švédští náladotvůrci KATATONIA se po roce a dvou měsících opět vratili do České republiky a tentokráte to na rozdíl od loňské Metalmanie bylo v rámci v rámci vlastního turné...
Už dvanáste pokračovanie snáď najtradičnejšieho záhoráckeho metalového festivalu sa konalo - ako inak - v rázovitom jablonickom kulturáčiku. Poznávacia značka „Brainwashingov“ - snaha prezentovať za prijateľnú cenu to najlepšie z československej scény - ostala sympaticky zachovaná...
Tak se zdá, že klasický thrash metal už v našich krajích příliš netáhne. Jak jinak si lze vysvětlit tak chabou návštěvu, která zavítala do klánovického Black psa na koncert tří kvalitních kapel.
Všeříkající název alba. Delší tvůrčí pauza u ostravských rozhodně neznamená změnu stylu. Na to už jsou v tom svém pevně usazeni a z této pozice orchestrují další palbu ostrých songů, kterým opět nechybí odpich a chytlavé motivy. Tradičně dobrá práce!
Zásady sice nepustí, ale psát shout po prvním poslechu tohoto (záměrně) kostrbatého propletence není lehký úkol. Na druhou stranu jsou to stále ti samí GIGAN se svým živelně-technickým a pořád kreativním death metalem. A také i pro mnohé nestravitelným.
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.