Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
SEPULTURA – IN FLAMES, IN FLAMES – SEPULTURA. Dvě velká loga u nichž na první pohled nebylo znát, kdo je víc. A pod nimi „malý“ Shindy. Vše navíc podtrhovala adresa nuselské basketové Folimanky...
Najlepší zvuk a najlepšie svetlá, aké som v nitrianskej Starej Pekárni zažil. Zároveň bezpochyby aj jeden z najlepších koncertov. Slovenská zastávka aktuálneho turné k albumu „Paradox Hotel“ švédskych lídrov súčasného prog-rocku veru celkom právom zaknihovala viacero superlatívov.
Kapela DEBUSTROL má za sebou dvacet let existence, během níž zanechala jednu z nejvýraznějších stop v historii českého metalu. Originalita jejich příspěvku do evropské...
Už to tak vypadá, že nás letošní dlouhá zima konečně opouští a jedním z nejlepších způsobů, jak tuto skutečnost náležitě oslavit, je návštěva koncertu se svěží a dravou metalovou muzikou...
Na tento večer sa tak skoro nezabudne. Max Cavalera a jeho SOULFLY pripravili všetkým priaznivcom pravého metalového umenia nevšedný zážitok, ktorý bude nielen v tomto roku márne hľadať seberovné...
Aj tento rok pre nás agentúra Pragokoncert pripravila v poradí už tretie pokračovanie putovného festivalu Metalmania. V porovnaní s Budapešťou či Katowicami ponúkal síce chudobnejšiu zostavu zahraničných kapiel...
Prítomnosť kapiel ako ANATHEMA, MOONSPELL či CHARON a tiež priame a jednoduchšie diaľničné spojenie vytvorili z budapeštianskej zastávky stredoeurópskej festivalovej šnúry Metalmania najprijateľnejšiu a najzaujímavejšiu alternatívu pre bratislavských fanúšikov kvalitnej tvrdej muziky.
Turné EARTH a SUNN O))) „verzus Európa“ symbolicky korunovalo triumfálny druhý nástup drone doomu, žánru, ktorý sa doteraz javil ako slepá a zabudnutá odbočka v histórii metalovej muziky prvej polovice deväťdesiatok.
PERSONA GRATA je na slovenskej scéne ojedinelým úkazom. Nedlho po úspechu na pražskom Indigo Feste sa (žeby pre šťastie?) rozhodla vypustiť z pôvodného názvu slovíčko „non“...
Po dlouhé době se konečně naskytl důvod k výpravě do naší stověžaté matičky za účelem návštěvy reprezentativní bigbeatové akce. V útrobách Abatonu se sešla velmi zajímavá sestava na čele se švédskou death metalovou ikonou GRAVE a především nekompromisní death/grindovou výsypkou CRYPTOPSY...
Pětadvacet let na scéně, to už je myslím docela pádný důvod k oslavám, a když se je kapela rozhodne pojmout formou evropského turné, tím lépe pro její fanoušky.
Nedávny koncert HELLOWEEN v Žiline na mňa urobil veľmi silný dojem a keď sa naskytla možnosť zopakovať si tento výnimočný zážitok ešte raz v neďalekej Viedni...
S tradičným oneskorením začali akciu Košičania OWNBLISS. Táto kapela je projektom hudobníkov z viacerých košických kapiel (PROS & CONS, DEFENDER, SPADE).
Bohatá sněhová nadílka, kterou v polovině ledna (nejen) Praze tak štědře poskytla matička příroda nebyla jediným dárečkem onoho večera. S neméně štědrou nabídkou přijel i špičkový švédsko-finský grindcoreový dvojblok...
Všeříkající název alba. Delší tvůrčí pauza u ostravských rozhodně neznamená změnu stylu. Na to už jsou v tom svém pevně usazeni a z této pozice orchestrují další palbu ostrých songů, kterým opět nechybí odpich a chytlavé motivy. Tradičně dobrá práce!
Zásady sice nepustí, ale psát shout po prvním poslechu tohoto (záměrně) kostrbatého propletence není lehký úkol. Na druhou stranu jsou to stále ti samí GIGAN se svým živelně-technickým a pořád kreativním death metalem. A také i pro mnohé nestravitelným.
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.