NINE DAYS WONDER, LANDMINE SPRING - Praha, Klub 007 - 13. května 2004
Jistě mi dáte zapravdu, že schůzky naslepo mají své neoddiskutovatelné kouzlo. Kouzlo neznámého láká a touha poznat onen tajemný protějšek na vlastní oči je velmi silná.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jistě mi dáte zapravdu, že schůzky naslepo mají své neoddiskutovatelné kouzlo. Kouzlo neznámého láká a touha poznat onen tajemný protějšek na vlastní oči je velmi silná.
Po celkom vydarenej predvianočnej "Solstice Eve Party" (viem, bolo to už dosť dávno) som sa nechal osloviť informačnými plagátmi, ktorými boli olepené pre mňa niektoré dosť nepochopiteľné priestory hlavného mesta a vybral som sa na jarnú dávku slovensko-maďarskej muziky do bratislavského Babylonu.
Po dlhej odmlke, kedy sa už zdalo, že Košická kovová scéna leží 6 stôp pod zemou svitla nová nádej v podobe ďalšieho, už 12teho ročníka zabehaných „Without Shame“ festivalov.
Toho pondělního slunečného odpoledne dorazila naše pětičlenná kohorta do Mnichova se značným předstihem, takže bylo dost času na prohlídku města i různých obchodů.
Další z článků řetězu zvaného X-core session byl zkut v noci, kdy se naše hranice rozpustily vstupem do Evropské Unie. Premiéru si tento večer odbyli němečtí metal-coristi GOREFIELD...
Časy povinných účastí v prvomájových průvodech demonstrujících úspěchy budování socialismu jsou naštěstí nenávratně(?) za námi a tudíž si člověk může svobodně vybrat...
Tak i naše malá republika se přece jen dočkala návštěvy legendárních norských black metalových nestorů MAYHEM. Kolik asi muselo chřtány této čtveřice protéct whisky...
Niekedy koncom minulého roka som zachytil nejaké zvesti o tom, že kapela s názvom LIVING COLOUR vydala nový album po tom, ako sa v roku 2000 dali znova dokopy.
PRO-PAIN po rokoch opäť v Bratislave. Keďže som si z pochybných dôvodov nechal ujsť ich vystúpenia na Bratislavských HC festoch, organizovaných hŕstkou nadšencov...
To se zase jednou vyplatilo skočit do kalných vod! Finské WALTARI jsem měl kdysi moc a moc rád, ale pak jsem jaksi záhadně ochladl, odpadl, zapomněl… a vzpomněl jsem si až při spatření černo-černých plakátů...
Preberám pomyselný štafetový kolík po kolegovi Louisovi, aby som Vám priblížila v poradí tretiu zastávku turné EDGUY a ich dvoch vynikajúcich supportov.
Necelý týden po No Mercy fest-u ožívá pražský klub Abaton opět za zvuků tvrdé muziky. Tentokráte si v Libni dala dostaveníčko sestava vyznávající thrashcoreové rytmy s legendárnímí NYHC kazately PRO-PAIN v čele.
První dubnový páteční večer v prostorách plzeňského kulturního domu Šeříková nabídl svým návštěvníkům, jejichž počet bych skromně odhadl na necelou tisícovku...
Zajímavá myšlenka uspořádat festival mimo hlavní letní sezónu přivedla do Prahy velice zajímavou sestavu čítající kolem 15-ti kapel. Pražský klub Abaton...
Lovecraftiánští heraldi otevírají dveře do dalšího studeného a nepřátelského vesmíru, který vás omotá chapadly plíživých riffů a sonickými horami šílenství. Náročný, ale nesmírně povznášející hodinový boj s monstry na pomezí BM, DM a doomu.
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
U retro hevíků je klíč jednoduchý: buď to kopne, nebo ne. U těchto Švédů je situace ihned jasná. Příjemně dobový zvuk, přesvědčivý projev, jednoduché háky a príma veteránská atmosféra. Výsledkem je žánrově trve kolekce, kterou člověk vděčně vdechne.
Ejhle, špičkový německý debut našťouchaný bravurním technickým DM. Má to dost valérů, skvělou balanci mezi melodikou a zrůdnou agresí, zábavný vokál a explozivní basu, která evokuje klasiky žánru. Němci působí dojmem, že se pro první ligu narodili!
Košatý technický death, agresivní náklepy střídá progresivní hravost a přestože se jedná o brutální formu death metalu, je to i dostatečně čitelné. Povedený zvuk dává vyniknout všem instrumentálním parádičkám. A tempo je většinou zabijácké. Palec nahoru.
Tento šťavnatý mix proto-black/deathu s thrashovým zurvalstvom, nasratosťou a rýchlosťou sa mi veru pozdáva. Švédom to krásne hrá, tento debut u slovutných Century Media sa veru podaril.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.