GOODFOUL, MADE BY THE FIRE, KOMBUCHA - Plzeň, InSpiral - 27. března 2004
Večer na jehož prožití jsem se těšil jako malé dítko. Představiti se na této komatické párty měla pražská, pro mé uši zatím neznámá, emmo-grindová bandička KOMBUCHA...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Večer na jehož prožití jsem se těšil jako malé dítko. Představiti se na této komatické párty měla pražská, pro mé uši zatím neznámá, emmo-grindová bandička KOMBUCHA...
Plný očekávání jsem dorazil na koncert do pražské Akropole kde ten večer změřila síly trojice rockových kapel. Úvod obstarali švédští The Quills, kteří pro mne byli velkou neznámou.
Po půlroční přestávce se opět vracím k psaní o výjimečných večerech, na kterých se v Divadle pod Lampou kříží hlavně geny metalové a corové scény. Plzeňskou premiéru si dnes na prknech odbylo kvarteto TESTIFY...
Zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že tenhle večer bude výjimečný, snad jen Dalasovo: na tenhle koncert se po dlouhé době zase těším, bylo jakousi věštbou extatického zážitku...
Po delší době jsem se vypravil do Divadla pod Lampou na večer, který sliboval přehlídku dvou skupin těžících z nových vln rockové hudby. Hned zpočátku mě udivila nepříliš velká návštěvnost...
Čo napísať o kapele, ku ktorej prechovávam priam nekritický obdiv a ktorá má u mňa takú pozíciu, že ju môžem počúvať vždy a všade za každých okolností?
Nedávný koncert ve Zlíně měl uspokojit všechny příznivce „Železné panny“ na východ od Prahy, leč nestalo se, a tak T-Mobile Arena praskala ve švech stejně jako před lety...
Sú koncerty, ktoré treba zažiť na vlastnej koži, pretože sa slovami ani nedajú opísať. Takým bolo aj vystúpenie NEVERMORE, ktorí v rámci európskeho turné k novinke „Enemies Of Reality“ zablúdili aj do viedenského klubu Planet Music.
Jestliže základním stavebním kamenem a samozřejmou nutností pro to, aby se člověk stal pořádným rockovým publicistou, je účast na nějakém mezinárodním letním megahudebním festivalu...
Těžko říci, zda manželé Mirjam a Daniel Landa, v souvislosti s nápadem přijít s rockovou verzí slavného Mozartova "Requiem", spoléhali i na to, že Pražané svému mistrovi stále ještě rozumějí.
Je léto a s ním má člověk spojené především festivalové běsnění pod širým nebem. Trocha toho muchlování, alkohol i decibely stříkají proudem, lidé z okolí hlasitě protestují a sepisují petice - zkrátka idylická doba prázdnin.
„Očima pivní trubky“ - i tak by se dal, mírně vulgárně, shrnout obsah tohoto reportu. Před zvídavými zraky veřejnosti totiž spolehlivě ukryt za pivní baterií...
Jazz-metal’n’corová přehlídka vynikající instrumentality, nápadů a tří poměrně různorodých celků slibovala zajímavý hudební zážitek, který byl již předem odsouzen k tomu...
Brazilskou SEPULTURU jsem naposledy naživo viděl v pražské velké sportovní hale v rámci jejich turné k megaúspěšné a zlomové fošně „Roots“. Dnes ji však namísto vyprodané arény pro 15000 lidí čeká koncertní set v maličkém (a očekávaně narvaném) klubu s kapacitou stěží 1000 míst.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?