GOODFOUL, MADE BY THE FIRE, KOMBUCHA - Plzeň, InSpiral - 27. března 2004
Večer na jehož prožití jsem se těšil jako malé dítko. Představiti se na této komatické párty měla pražská, pro mé uši zatím neznámá, emmo-grindová bandička KOMBUCHA...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Večer na jehož prožití jsem se těšil jako malé dítko. Představiti se na této komatické párty měla pražská, pro mé uši zatím neznámá, emmo-grindová bandička KOMBUCHA...
Plný očekávání jsem dorazil na koncert do pražské Akropole kde ten večer změřila síly trojice rockových kapel. Úvod obstarali švédští The Quills, kteří pro mne byli velkou neznámou.
Po půlroční přestávce se opět vracím k psaní o výjimečných večerech, na kterých se v Divadle pod Lampou kříží hlavně geny metalové a corové scény. Plzeňskou premiéru si dnes na prknech odbylo kvarteto TESTIFY...
Zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že tenhle večer bude výjimečný, snad jen Dalasovo: na tenhle koncert se po dlouhé době zase těším, bylo jakousi věštbou extatického zážitku...
Po delší době jsem se vypravil do Divadla pod Lampou na večer, který sliboval přehlídku dvou skupin těžících z nových vln rockové hudby. Hned zpočátku mě udivila nepříliš velká návštěvnost...
Čo napísať o kapele, ku ktorej prechovávam priam nekritický obdiv a ktorá má u mňa takú pozíciu, že ju môžem počúvať vždy a všade za každých okolností?
Nedávný koncert ve Zlíně měl uspokojit všechny příznivce „Železné panny“ na východ od Prahy, leč nestalo se, a tak T-Mobile Arena praskala ve švech stejně jako před lety...
Sú koncerty, ktoré treba zažiť na vlastnej koži, pretože sa slovami ani nedajú opísať. Takým bolo aj vystúpenie NEVERMORE, ktorí v rámci európskeho turné k novinke „Enemies Of Reality“ zablúdili aj do viedenského klubu Planet Music.
Jestliže základním stavebním kamenem a samozřejmou nutností pro to, aby se člověk stal pořádným rockovým publicistou, je účast na nějakém mezinárodním letním megahudebním festivalu...
Těžko říci, zda manželé Mirjam a Daniel Landa, v souvislosti s nápadem přijít s rockovou verzí slavného Mozartova "Requiem", spoléhali i na to, že Pražané svému mistrovi stále ještě rozumějí.
Je léto a s ním má člověk spojené především festivalové běsnění pod širým nebem. Trocha toho muchlování, alkohol i decibely stříkají proudem, lidé z okolí hlasitě protestují a sepisují petice - zkrátka idylická doba prázdnin.
„Očima pivní trubky“ - i tak by se dal, mírně vulgárně, shrnout obsah tohoto reportu. Před zvídavými zraky veřejnosti totiž spolehlivě ukryt za pivní baterií...
Jazz-metal’n’corová přehlídka vynikající instrumentality, nápadů a tří poměrně různorodých celků slibovala zajímavý hudební zážitek, který byl již předem odsouzen k tomu...
Brazilskou SEPULTURU jsem naposledy naživo viděl v pražské velké sportovní hale v rámci jejich turné k megaúspěšné a zlomové fošně „Roots“. Dnes ji však namísto vyprodané arény pro 15000 lidí čeká koncertní set v maličkém (a očekávaně narvaném) klubu s kapacitou stěží 1000 míst.
Lovecraftiánští heraldi otevírají dveře do dalšího studeného a nepřátelského vesmíru, který vás omotá chapadly plíživých riffů a sonickými horami šílenství. Náročný, ale nesmírně povznášející hodinový boj s monstry na pomezí BM, DM a doomu.
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
U retro hevíků je klíč jednoduchý: buď to kopne, nebo ne. U těchto Švédů je situace ihned jasná. Příjemně dobový zvuk, přesvědčivý projev, jednoduché háky a príma veteránská atmosféra. Výsledkem je žánrově trve kolekce, kterou člověk vděčně vdechne.
Ejhle, špičkový německý debut našťouchaný bravurním technickým DM. Má to dost valérů, skvělou balanci mezi melodikou a zrůdnou agresí, zábavný vokál a explozivní basu, která evokuje klasiky žánru. Němci působí dojmem, že se pro první ligu narodili!
Košatý technický death, agresivní náklepy střídá progresivní hravost a přestože se jedná o brutální formu death metalu, je to i dostatečně čitelné. Povedený zvuk dává vyniknout všem instrumentálním parádičkám. A tempo je většinou zabijácké. Palec nahoru.
Tento šťavnatý mix proto-black/deathu s thrashovým zurvalstvom, nasratosťou a rýchlosťou sa mi veru pozdáva. Švédom to krásne hrá, tento debut u slovutných Century Media sa veru podaril.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.