HELLBUTCHER - Hellbutcher
Když už je řeč o trendech v metalové muzice, a je jedno, jestli o nich hovoříme jízlivě anebo jako o respektuhodných událostech...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Když už je řeč o trendech v metalové muzice, a je jedno, jestli o nich hovoříme jízlivě anebo jako o respektuhodných událostech...
Upřímně moc nechápu všechno to nadšení kolem nového Šóguna. Možná hlavně proto, že jsem si po deseti letech spolu s letošní seriálovou verzí Clavellova románu zopakoval i stařičkou vykopávku od režiséra Jerryho Londona z roku 1980.
Hudební svět je někdy nespravedlivý a hodně rychle zapomíná. Jsou totiž skupiny, které by měly tvořit dějiny stylů...
EVERGREY se vyšvihli z göteborské scény na přelomu tisíciletí se svou nadčasovou deskou „In Search Of Truth“.
Když loni v srpnu na pódiu v josefovské pevnosti v rámci festivalu Brutal assault řádili američtí GATECREEPER, nic moc nenasvědčovalo tomu...
Jako posluchač zažívám při prvním setkání s novými deskami mnoho překvapivých momentů. Často bohužel musím s chladným pokrčením ramen nebo nechápavým zakroucením hlavy skousnout zklamání a jít dál.
Hele, nové album SEVERE TORTURE. O nich už jsem dlouho nic neslyšel. Rychle nakukuji do svých soukromých složek a databází a seznávám...
Dva roky starý projekt Davea Filoniho přišel s opravdu zajímavým konceptem odvyprávět ve třech krátkých kapitolách povídkové příběhy některých postav ze Star Wars vesmíru.
Na svete je vskutku malý počet kapiel, ktorých nahrávky recenzujem aj napriek tomu, že som si kúpil CD, lebo som vedel, že ho chcem mať.
Peter Tägtgren byl zajímavým zjevem již v devadesátých letech předchozího století ve starých dobách HYPOCRISY.
Neutuchající nadšení pět oslavné ódy na čaroděje, velké hrdiny, meče, démony, draky a všelijakou verbež.
V roce 2011 započala cesta trojlístku filmů, volně inspirovaných románem od Pierra Boulleho. Vznikla tak trilogie, která sledovala pád lidstva a vzestup opičí civilizace.
Norská sestava WHOREDOM RIFE u nás rozhodně není nějakým neznámým zjevením. Vybíraví milovníci tradičněji pojatého black metalu dozajista našli zalíbení v dosud čtyřech vydaných albech a ještě navíc měli hned několik šancí setkat se s jejich autory i osobně (ať už na Brutal Assaultu či v rámci různých podzemních akcí v Praze).
Když je vám osmačtyřicet, už je to poznat. Klouby ani pružnost už nejsou, co bývaly, sem tam to někde zavrzá a někdy dokonce tak...
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.