CRAWL - Altar Of Disgust
Když se řekne death metal a Švédsko, co si na první dobrou představíte? Většina z vás asi velkou čtyřku, další AT THE GATES a služebně mladší ročníky vytáhnou z kapsy nějaké to zásadnější jméno z göteborgské historie.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Když se řekne death metal a Švédsko, co si na první dobrou představíte? Většina z vás asi velkou čtyřku, další AT THE GATES a služebně mladší ročníky vytáhnou z kapsy nějaké to zásadnější jméno z göteborgské historie.
Když jste fanoušci žánru kaiju, filmů s japonskými monstry, máte to jinak. Na Godzillu a další obry do kina nejdete jako na blockbuster...
Vlastně už o tom bylo i minulé album „War Within Me“. Po naprosto excelentním výkonu na albové trilogii „Infinite Entanglement“ z let 2016 až 2018...
Čas od času je třeba se pověnovat i kapelám, jež dlí hluboko ve sklepních prostorách a jen velmi pomalu se prokopávají na světlo Boží.
Hudební historie pamatuje bezpočet případů, kdy ocitnout se ve správný čas na správném místě znamenalo úspěch a kariérní vzestup.
Pryč jsou ty časy, kdy DISBELIEF zněli opravdu originálně. Snad i díky častým změnám sestavy, která kolem zpěváka Karstena Jägera rotovala možná až moc...
Thrashmetalová mapa světa v roce 1989 měla dva jasné středobody. Spojené státy americké s nejvýznamnější podmnožinou v sanfranciské Bay Area a Západní Německo...
Žánr, kterému jsem v posledních letech příliš pozornosti nevěnoval. A to vlastně platilo vždycky. Ovšem zároveň žánr...
Amíci hrají Göteborg. Takto jednoduše by to šlo shrnout. Americká deathmetalová scéna je dostatečně bohatá a početná...
Už to budou téměř 3 roky, co jsem se tu rozplýval nad “erkovým” animákem, který převáděl do seriálové podoby krvavý komiks od Roberta Kirkmana...
Když jsem chválil album "Empty Black", bylo to především pro zdařilou kombinaci syrového a nekompromisního přístupu a emotivně laděných postupů.
Předpokládám, že postapokalyptické téma bude pro diváky přitažlivé i v momentě, kdy se první jaderná hlavice reálně vydá na průzkumný let.
Začátek roku 2024 se v deathmetalovém ranku blýskl hned několika výbornými deskami. Kromě vydařeného dalšího alba Francouzů EXOCRINE a možná až překvapivě slušně fungujícího old school legendy MASTER mě oslovil hlavně tento počin oregonských VITRIOL...
Tyto dvě skotské dámy už toho mají za sebou opravdu hodně. Od začátků v podobě spolupráce s japonskými postrockery MONO...
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.