TŘI SESTRY - František z Braníka
Čože? My tu nemáme TŘI SESTRY? Ani jeden článok? Na webe, kde sa už pred rokmi oslavovali Landove nahrávky zvolaním Bravo...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Čože? My tu nemáme TŘI SESTRY? Ani jeden článok? Na webe, kde sa už pred rokmi oslavovali Landove nahrávky zvolaním Bravo...
LEFT CROSS jsou další v řadě zámořských partiček, rochnících si v ortodoxním pojetí starosvětského death metalu.
Chtěl jsem se na aktuální album Stevena Wilsona podívat v kontextu jeho bohaté diskografie a porovnávat. Ale bylo by to asi hodně složité a hlavně dlouhé patlání se v paralelách...
3 – 2 –1, „SUFFOCATION bez Franka už nikdy nebudú takí...“ Ale nepovedz. Frank Mullen, vskutku titan a štýlotvorca BDM vokálu im nezakázal...
Tuzemským tvrdě hudebním poměrům vládne chaos. Respektive tuzemským československým tvrdě hudebním poměrům, rozumíte...
CRUCIAMENTUM. Na první pohled to není kdovíjak známé jméno, nicméně i přesto vězte, že jejich comeback je jednou ze zásadních událostí letošního roku.
Poslechem nahrávek, jakou ta nejnovější od belgických CARNATION si nelze nepoložit několik základních otázek ohledem směřování metalové hudby.
Američané HELMET jsou pro mě tou skupinou, u níž vzhlížím hlavně ke tvorbě z jejích počátků. Alba jako „Meantime“...
TOMB MOLD nikdy neměli ve zvyku natáčet stejné desky. Od debutu "Primordial Malignity" krok za krokem ladili svůj styl od bažinatějšího OSDM směrem k techničtějším a více komplikovaným strukturám.
Po dlouhých devíti letech se David Fincher vrací k žánru, který jej v devadesátých letech katapultoval mezi režijní elitu.
"Historie nedává záruky". Tahle fráze platí v dnešní době snad víc než kdy jindy. Spoléhat na stav věcí a věřit...
Američtí pořízci HARM'S WAY na to šli vždy hlavně silově a nejinak je tomu i letos. Je zde však lehká změna přístupu...
DØDHEIMSGARD sú etablovaní experimentátori na súčasnej metalovej scéne, kde pôsobia už dobré tri dekády.
Vzepření se vlastní podstatě a popření sebe sama. Jako by se Finové SHADE EMPIRE pokusili vymanit z vlastních kořenů a současně zůstat věrni.
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.