Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Hong-Kongský režisér čínského původu Kar Wai Wong platí dnes již nejen v asijské kinematografii za pojem, jehož věhlas je dán téměř perfekcionistickou posedlostí ve snoubení obsahové a strukturální komplexnosti zpracovávané látky a takřka příznačně vysoce stylizované vizuální formy a o průniku těchto dvou atributů lze hovořit jako o jedné ze špiček současné audiovizuální narace.
Sledovať, v čom hrajú muzikanti na pódiu, môže byť kľúčovým vodítkom pri hľadaní slov popisujúcich ich tvorbu. Pri hesle „LYSSA“ si teda poznamenajme: triko UNSANE...
Už dlouho mě nestálo absolvování tak krátké poslechové seance tolik psychických sil. O jejich rapidní úbytek se nepostaral nikdo jiný, než choré trio SCREAMIN´ DAEMON a jejich první nahrávka „The Decline Of The English Murder“...
Recenziu na vynikajúcu dosku „Shadows Are Security“ od AS I LAY DYING som ukončil tým, že som zvedavý, s čím prídu o mesiac ich súputníci THE BLACK DAHLIA MURDER.
Typičtí představitelé amerického sporty punku pro teenagery přichází již s osmou řadovkou, která obsahuje stejně jako alba předcházející pořádnou dávku optimistické melodičnosti.
Symfonický metal (jak tento styl sám sebe s oblibou charakterizuje) se jako hudební terminus technicus za posledních pár let dostatečně zažil a mnohdy je používán i tam...
Ze země tisíců jezer a stovek sebevrahů k nám vítr zavál další nové uskupení gothic/doom metalové scény. VANGUARD ve své tvorbě kombinují více přístupů.
Loňský návrat amerických FEAR FACTORY se podařil na výbornou. Kapela vydala velice podařené album „Archetype“, které bylo doslova napěchováno hitovými skladbami.
Už na minulém albu „By The Grace Of God“ byl rozpoznatelný příklon kapely k úhlednější a čistší stavbě kompozic. Definitivní ústup od energického rychlého garáž rock'n'rollu inspirovaného MOTORHEAD přichází však až nyní s v pořadí již šestým albem „Rock N Roll Is Dead“.
Surfujú po najvyšších vlnách boomu metalovej hudby, patria medzi jej najväčšie hviezdy, nehrajú oveľa odlišnejšiu hudbu než väčšina headlinerov rovnakej scény...
V prvním pokračování volné série spisovatele Simona R. Greena o soukromém detektivu Johnu Taylorovi, jenž proslul svým talentem nacházet ztracené věci v londýnské čtvrti – nečtvrti zvané „Noční strana“...
Malo to byť veľmi jednoduché. Lacná kopírka NIGHTWISH a WITHIN TEMPTATION – dva body, majte sa fajn, dovidenia. To by však za projektom EPICA musel stáť niekto iný...
Jelikož se na stránkách Metalopolisu o ALICE COOPEROVI ještě nepsalo, neodpustím si pojmout tuto recenzi jako velmi letmé zmapování jeho kariéry, do kterého v závěru zasadím nové album „Dirty Diamonds“.
Jako kdysi slavné vozové hradby chrabrého zemana Jan Žižky z Trocnova, si českou zemí razí cestu táborská stálice F.O.B.. V roce 2003 konečně vydala svoji prvotinu „Follow The Instructions“...
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.