REVIZOŘI
Kam až jít, abychom se dokázali skrýt před okolním světem, který nás tísnivě obklopuje a kde každý nový den znamená takřka sisyfovské úsilí v dosahování čím dál více vzdálenějších horizontů a bezpředmětného dokazování si vlastní hodnoty?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Slovenští APPENDIX zvedají hozenou rukavici rockových experimentátorů FANTOMASáckého typu a nutno podotknouti, že ji zvedají s grácií. Výsledkem je originální rocková libůstka svírající ve své náruči pečlivý sběr z širokého žánrového rozpětí...
Album „True Nature Unfolds“ je dalším (kolikátým už?) živoucím důkazem toho, jak univerzální je pojem hudba a jak zrůdně nesmyslné je v některých případech škatulkování.
Třetí album pardubické VYPSANÉ FIXY jsem vyhlížel s napětím už od počátku letošního roku. Tuto rockovou formaci sleduji již zhruba 6 let, tedy od doby...
Máte radi GRAVE DIGGER, ale unavuje vás to ich neustále prešľapovanie na mieste? Túžite po vzletných melódiách, sviežich zboroch a modernom sounde? V tom prípad vám ponúkame novinku švédskych SABATON...
Radost, že nezaměnitelní náladotvůrci z Oulu vydávají po třech letech nové album rázem zkalila zpráva z kategorie těch méně příjemných - na oficiálních stránkách kapely se objevuje ponuré parte z pera Samiho Lopakky...
ASGAARD ma zaujali predovšetkým albumom „XIII Voltum Lunae“. Tento obsahoval pomerne netradične pojatú hudbu s odleskom blacku. Najzaujímavejším artiklom bol veľmi výrazný chameleónsky vokál...
Tak se zdá, že americká brutal death metalová scéna ještě ani zdaleka neřekla své poslední slovo. Reminiscenci zlatých časů s pořádnou dávkou agresivní progrese...
Dlhé čakacie doby na nový album odjakživa patria k NINE INCH NAILS, ale šesťročné čakanie na nasledovníka výborného a náročného dvojalbumu „The Fragile“ predstavuje rekord.
„Epizoda III“ byla předurčena k tomu, aby se stala nejlepším dílem celé novodobé trilogie. Kostky byly vrženy již dávno kdesi v daleké galaxii...
HAIL SATAN! Naprosto zásadní nahrávka, která nesmí žádnému fanouškovy toho pravýho blacku chybět ve sbírce. Tahle smečka severských vlků produkuje nefalšovaný mrazivý inferno při kterým se nejrači projíždím po sjezdovce na svejch ližích značky Fišer (edice 666).
Švédi SHINING sú dobrým príkladom toho, že „underground“ sa v podstate riadi rovnakými zákonmi šoubiznisu ako mainstream. Pred vydaním prelomovej dosky „III – Angst – Självdestruktivitetens Emissarie“ o čudákovi Kvarforthovi vedeli len fajnšmekri a znalci produkcie jeho labelu Selbstmord Services.
Abych hned na začátku přiznal barvu. Klasický heavy metal s občasnou výjimkou starých klasik (IRON MAIDEN, vybrané statě z MANOWAR – zdravím Shnoffa! - a hrstka dalších) dobrovolně moc neposlouchám.
S nemeckými metalovými kapelami je to už raz tak. Originality je medzi nimi väčšinou ako šafránu, no keď príde na surfovanie po vlnách aktuálnych trendov...
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Low-key scandi thriller o druhém největším vyšetřování v dějinách Švédska má pár dramaturgických botiček, ale svým důrazem na skvělé postavy a trpělivě budovanou atmosféru odhodlaného zoufalství dokáže ve finále trefit na solar. Silná a poctivá minisérie!