KASABIAN - Kasabian
Nová britská senzace KASABIAN, která vyletěla se svým loňským debutem do čela všemožných anket a hudebních žebříčků, se dostává na naše stránky až v těchto jarních dnech.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nová britská senzace KASABIAN, která vyletěla se svým loňským debutem do čela všemožných anket a hudebních žebříčků, se dostává na naše stránky až v těchto jarních dnech.
Abych předešel nařčením, že jsem ideový nepřítel heavy metalu, otázkám, proč recenzuju desku kapely, kterou nemusím, a jak hraju na trombón po páté kontušovce...
Tihle pardálové coloradští mají zdá se ještě pořád dostatek tvořivosti, aby nám se železnou pravidelností předkládali po čertech kvalitní a zajímavá alba.
Vydaniu albumu „Catch 33“ predchádzali správy, ktoré nijako nenaznačovali jeho „neradovosť“. Po EP „I“ sme sa tak pripravovali konečne na regulárny album.
Isaac Bashevis Singer je Žid a aj keby ste to o ňom ani netušili, poznali by ste to rýchlo z jeho tvorby. Máloktorý národ totiž lpie na svojej viere a ctí si svoju minulosť tak...
Potom, čo sa už zdalo, že vydaním „International Superhits“ a „Shenanigans“ (kompilácia B-strán singlov) ukončili svoju možno prekvapivo dlhú kariéru...
Když jsem se při recenzování promo CD bučovických x-core matadorů FORREST JUMP s humorem sobě vlastním vyjadřoval o regulérním albu, neměl jsem ani tušení...
Na punkových skupinách oceňuji hlavně to, že dokáží udělat z tříakordové záležitosti pěkně jedoucí a dobře poslouchatelnou skladbu, u které se nenudíte.
Vnímání zvuků člověkem má svoje specifické hranice, ať už jsou to hranice vlastního slyšitelného pásma, schopnost vnímat ostrost určitých zvuků nebo rozlišit v rachotící vřavě jednotlivé zdroje hluku.
Životní cyklus hudebního trendu je pokaždé stejný. Některá z kapel, můžeme ji pojmenovat startérem trendu, příjde s něčím novým, či v čím dál tím víc častějším případě příjde s něčím...
S „New Dimension Of Might“ se TRAIL OF TEARS propadli do hutné, depresivní temnoty, mnohem více než kdy dříve se vnořili do bažin beznaděje. Vyžívali se ve strachu a zoufalství...
Na severu, v blízkosti polárního kruhu setrvává CATAMENIA již pěknou řádku let v naprosté izolaci vůči okolnímu chaosu. Je svá, pošlapává si vlastní stezku sněhovými dálavami...
Člověk se někdy nestačí divit, jak je ten svět relativní a jak moc modulární je pro nás zdánlivě nemanipulovatelný čas. Zdánlivě. Existuje totiž několik fyzikálních teorií jak dokázat časové dilatace i různé plynutí času vzhledem k inerciálním soustavám.
Třetí album od DIVISION OF LAURA LEE vyšlo sice již před rokem, ale jelikož jsem tuto kapelu objevil teprve nedávno, recenze vychází s ročním opožděním.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Low-key scandi thriller o druhém největším vyšetřování v dějinách Švédska má pár dramaturgických botiček, ale svým důrazem na skvělé postavy a trpělivě budovanou atmosféru odhodlaného zoufalství dokáže ve finále trefit na solar. Silná a poctivá minisérie!
Krásno vyšlo včera, na výročie obety Jana Palacha. Ak chcete mať zimomriavky z počúvania slovenského metalu, čo najskôr si dajte tento prvý veľký domáci album tohto roka.
Nelze jimi pohrdat, musíte je milovat! Bezejmenná novinka nepřekvapí ve smyslu žánrových změn, ale přijde mi rafinovanější a propracovanější než kdy předtím. Rozhodně však ne na úkor intenzity a nekompromisního přístupu. Tady vše při starém a dobrém!