Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nórsko, Tromsø, mesto za polárnym kruhom, krajina polnočného slnka a celodennej tmy, október 1995. Geir Jenssen (BIOSPHERE) a Bobby Bird (HIGHER INTELLIGENCE AGENCY) nakladajú svoju elektronickú výbavičku do lanovky...
Ták a máme to tu komplet. Alexi a jeho opilecká smečka vrací úder aneb village holocaust z Finska propukl. Ale oni se za to ani moc nestydí. Vždyť i název KYLÄHULLUT by se dal z finštiny přeložit doslova jako „vidláci“...
Emir Kusturica je náš... Nebo si to alespoň můžeme namlouvat. Vždyť vystudoval českou FAMU a na svého profesora Otakara Vávru dodnes vzpomíná s úctou.
Agilný slovenský label Deadbutcher je celkom milým prekvapením, od profesionálneho prevedenia promo materiálov až po samotné výborné spracovanie obalov a bookletov vydaní zastrešených kapiel.
Nepředpojatí, neohnutí, nezlomení. Pro někoho možná minimálně smělé prohlášení od kapely typu HAMMERFALL...
Velmi dobře si vzpomínám na některé rozhovory se švédskou modlou DARK TRANQUILLITY bezprostředně po emisi alba "Damage Done". Především dvě hlavní osoby...
Řekl bych, že Clint Eastwood je „Nesmiřitelný drsný Harry“ i na stará kolena. Psychologická dramata mívají většinou ten charakter, že svou myšlenku sdělují divákovi pozvolna...
Pětice muzikantů z jižní Anglie se v předešlé dekádě nesmazatelně zapsala do metalové, potažmo rockové historie. Na albech „Icon“ a „Draconian Times“ dotáhla své pojetí temného metalu k dokonalosti...
A máme tady jednu chuťovku pro milovníky melancholicky zasněných instrumentálních ploch. Znáte ISIS? No jasně že znáte. Znáte Neurot Recordings? Že také?
Vítejte v pustinách radosti, na poušti lidských emocí, na hřbitově nadějí. Za doprovodu padajícího černého deště se vynořují první tóny nového alba švédských melancholiků DRACONIAN.
Miluju filmy, které nepředstírají. Miluju filmy, které nestaví diváka do matoucích zrcadlových síní. Miluju filmy, které se nestydí za svou zdánlivou trivialitu...
Ak by sme mali hľadať paralely medzi MANES a inými kapelami, nebolo by treba chodiť ďaleko – stačí si spomenuť na ich krajanov BEYOND DAWN. Kým druhí menovaní si aký-taký rešpekt vybudovali už doomovými začiatkami...
Je udivující, jak je v současné době Nick Cave skladatelsky plodný. Člověk by čekal, že po všech těch temných, intenzivních i baladických albech v průběhu čtvrtstoletí trochu zvolní...
Sehnat tohle DVD v tuzemských poměrech se rovnalo málem nadlidskému úkolu. Přestože oficiálně spatřilo světlo světa už v květnu roku 2004, nebylo jen tak k mání ani v těch nejzavedenějších obchodech...
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Low-key scandi thriller o druhém největším vyšetřování v dějinách Švédska má pár dramaturgických botiček, ale svým důrazem na skvělé postavy a trpělivě budovanou atmosféru odhodlaného zoufalství dokáže ve finále trefit na solar. Silná a poctivá minisérie!
Krásno vyšlo včera, na výročie obety Jana Palacha. Ak chcete mať zimomriavky z počúvania slovenského metalu, čo najskôr si dajte tento prvý veľký domáci album tohto roka.
Nelze jimi pohrdat, musíte je milovat! Bezejmenná novinka nepřekvapí ve smyslu žánrových změn, ale přijde mi rafinovanější a propracovanější než kdy předtím. Rozhodně však ne na úkor intenzity a nekompromisního přístupu. Tady vše při starém a dobrém!