JANE´S ADDICTION - Strays
Dlouho očekávaný a avizovaný come back kalifornských šarlatánů JANE´S ADDICTION se uskutečnil v loňském létě. Frontman Perry Farrell spojil opět, po létech věnovaných kapele PORNO FOR PYROS i vlastnímu sólovému projektu...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Dlouho očekávaný a avizovaný come back kalifornských šarlatánů JANE´S ADDICTION se uskutečnil v loňském létě. Frontman Perry Farrell spojil opět, po létech věnovaných kapele PORNO FOR PYROS i vlastnímu sólovému projektu...
Možná už jste o nich slyšeli. Možná jste je dokonce i viděli na vlastní oči, protože to není ještě tak dávno, co kabelová televize Óčko pouštěla jejich klipy do éteru v poměrně pravidelném a hustém sledu.
Od břehů finských jezer ke mně poslední dobou doléhají pouze protivné speed metalové fistule nebo něžné hlásky místních slečen z nejrůznějších bolestných spolků.
„Znovu a znovu duša moja chvátaku tvojim studniam, povesť dávnoveká,z nich milo znie mi tvoja pieseň zlatá,ako sa smeješ, sníš, prúd sĺz ti tvárou steká.
Nějak se v poslední době přestávám v té záplavě všemožných reunionů orientovat. Jméno SUFFOCATION má však dostatečnou váhu na to, aby jeho znovuzrození nepadlo v zapomnění.
Pod záhadným jménem FAUST AGAIN se skrývá neméně záhadná polská partička na slovo vzatých teenagerů, kteří pod štítem jednoho z velkých alchymistů středověké Evropy objevují vlastní recept na dlouhověkost metalu.
Exkurzi do své kuchyně připravili pro věrné strávníky mistři ostré švédské kuchyně DARK TRANQUILLITY. Když se rozhlédnu po vzkvétající gothenburgské scéně...
…. 17. duben 1998 byl dnem D. Jako mávnutím kouzelného proutku přestala na celém světě fungovat elektřina – nastala „elektrická smrt“. Příčina je prozatím neznámá a nevysvětlitelná.
Již od dob, ještě pod hlavičkou BESTIALIT vydaného, EP „Fuckland“ jsou LUNATIC GODS svérázně vyčnívajícím zjevem na slovenské a troufnu si říci i evropské undergroundové scéně.
Nešlo jej přehlédnout. Fešáka Brada Pitta navlečeného v kožené zbroji a zlostně se dívajícího z reklamních ploch a vedle něj ohromný nápis „TRÓJA“. A je to tady.
Po několika personálních rošádách se v roce 2003 sestava RITES OF UNDEATH (dále jen ROU - pozn.aut.) konečně ustálila, a tak nic nebránilo tomu, aby se po půlroce pilného zkoušení kapela přihlásila s první demonahrávkou.
„Hele já Ti něco pustim.“„Hmm tak jo. #####!!! Ty p*čo co to je??“„To sou NAŠROTi!“„Ty vole to sou Češi?“„Jo…“Tak vypadala moje reakce ve chvíli, kdy mě můj kamarád doma poprvé pustil NAŠROTy...
Už je to tak, hodlám fušovat Blackmoonovi do jeho osvětově škatulkovacího řemesla. Nejprve si, milí frekventanti kurzu True pagan viking winter metalurgie...
Oni se vracejí... Bytosti z 13. století, pohřbené, oplakané a náhle polité živou vodou krevní msty. Přicházejí nás srazit na kolena. Po fenomenálním výletu kamsi do tajemných říší Fatherlandu...
Dobre to robí táto švédska superskupina. Melodický death metal vo veľmi prístupnej, niekto by zbytočne hanlivo povedal kolovrátkovej, forme. Na druhom albume v ešte zrelšej a lepšej podobe. Teším sa na ich tohtoročné koncerty!
Daniel Cavanagh asi chtěl stvořit Anathemovské album, ale utopil se v klišé. Příjemně to odsýpá a zvuk i provedení se dají těžko kritizovat, ale je to tak nepůvodní a otřepané, že to úplně kazí emoce, které by jinak určitě fungovaly. Sem se vracet nebudu.
Rumunský doom metal s hlasem tak hlubokým, že i basa je proti němu mandolína. O to výraznější je, když mu do duetu hraje flétna. Jde ovšem o kvalitní nahrávku, kapelník svého času bubnoval u SHAPE OF DESPAIR a lecčemu se tam přiučil.
Hezky uchopil Mark Tremonti nové album. Často jako by dominantně riffující kytara sváděla souboj s jeho přesvědčivým vokálem. Důrazné a současně melodické album, které je možno definovat jednoduchým konstatováním - moderní a přesto klasický heavy metal.
Tohle album ukazuje, že zřejmě nejen samotná skupina, ale i vlastní jednoduše melodický deathmetalový styl se zdá značně vyčerpaný, alespoň pokud se dělá takto klišovitě, jako to předvádí současní THE BLACK DAHLIA MURDER. Hodně vlažné je to.
Obávám se, že tohle je jediná filmová verze Homéra, kterou jsem potřeboval vidět. Není bez chyb, ale tahle pomalá, temná a rozbolavělá věc dokáže zasáhnout na komoru. I proto, že vysekaný Ralph Fiennes je dokonalý Odysseus. Komorní drama o vině a PTSD.
Tato mladá švédská skupina v sobě nese esenci rockového pravěku 70. let stejně jako dravou razanci devadesátek a garage rockovou neurvalost. Občas i hitový potenciál, co mi připomněl pecky od THERAPY?. Výborné retro.