SAMURAJ - …i když mám oči do široka otevřené, nevidím nic
Zatôichi je slepý poutník, putující odněkud někam. Živí se jako masér. Šourá se po světě stařeckým krůčkem, rozpráví s lidmi, bodře se pousmívá a když je zapotřebí...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Zatôichi je slepý poutník, putující odněkud někam. Živí se jako masér. Šourá se po světě stařeckým krůčkem, rozpráví s lidmi, bodře se pousmívá a když je zapotřebí...
Po pravdě řečeno, německá kovová scéna mi až na pár výjimek k srdci moc nepřirostla. O korekci mých pošramocených dojmů se nyní pokouší album „Dishramonic“ od neznámé čtyřčlenné bandy DOOMSTONE z historického města Trier.
DEFTONES sú celkom dobrým príkladom kapely, kedy na základe prvého kontaktu po nadšenými recenziami živenej zvedavosti dôjde k sklamaniu, ktoré sa len veľmi ťažko prekonáva.
Západočeská FATA MORGANA může být vskutku učebnicovým příkladem toho, jak ošidné je produkovat temnou hudbu v rozdílných společenských poměrech a uspořádáních.
Bezmála dekáda uplynula od doby, kdy se v Ostravě dala dohromady kapela ENDLESS a vyrazila na (dnes již můžeme říci, že úspěšnou) pouť hudebními luhy a háji.
Raj Temnoty Večnej, tak sa zove nový a vlastne aj debutový materiál, brnenskej kapelky TORMENT. Inu TORMENT zdá sa kujú čierny kov a tak sa pozrime bližšie...
Jak snadno se z uměleckého díla stává událost, která uprostřed mediálního běsnění a zuřivé mýtotvorby začíná žít vlastním životem! Poslední film Mela Gibsona by mohl být přímo muzejním příkladem – nepříliš ambiciózní projekt se doslova přes noc stal v zámoří senzací a obrovskou kontroverzí.
Ovšem ovšem, Wiwczarkovci se již na pódiích malých klubů a fotbalových stadionů od Olzstynu po Tokio a možná ještě dál pohybují již nějaký ten pátek. Na svém kontě mají také slušný počet nahrávek.
Doslova titěrné italské vydavatelství MY KINGDOM MUSIC zaslouží nejhlubší obdiv. Jednu po druhé vytahuje na denní světlo do včerejška neznámé naděje goticko-rockové scény ze všech koutů Evropy.
Začnem úplne obligátne...po dlhej odmlke tu máme ďalší album od, na Slovensku veľmi známeho zoskupenia, DEPRESY. Všetky očakávania a nádeje vkladané do kapely boli naplnené a hneď poviem...
“Každý má v sobě tu lepší část zvířete a tu horší část boha“ Kde končí realita a začíná sen? Či je tomu naopak?. Jsou lidé skutečně lidmi v pravém slova smyslu?
Němečtí Apokalyptičtí jezdci jsou bezpochyby jednou z nejzajímavějších kapel, co znám. Pakliže by se mě totiž někdo zeptal, zda bych mu nemohl doporučit nějakou neotřelou...
Mnoho očekávání provázelo vydání dalšího počinu legendy ze Seattlu. Předně bylo na pořadu dne nikdy nehynoucí přání, zda-li se QUEENSRŸCHE přece jen nevrátí k megaúspěšnému modelu přelomových alb „Operation: Mindcrime“ či „Empire“...
Hravé hudební dítko a nenapravitelný poutník snovými světy se vrací i se svými společníky, kteří jeho vizím dávají hudební tvar. Dan Bárta zraje způsobem...
Tohle album ukazuje, že zřejmě nejen samotná skupina, ale i vlastní jednoduše melodický deathmetalový styl se zdá značně vyčerpaný, alespoň pokud se dělá takto klišovitě, jako to předvádí současní THE BLACK DAHLIA MURDER. Hodně vlažné je to.
Obávám se, že tohle je jediná filmová verze Homéra, kterou jsem potřeboval vidět. Není bez chyb, ale tahle pomalá, temná a rozbolavělá věc dokáže zasáhnout na komoru. I proto, že vysekaný Ralph Fiennes je dokonalý Odysseus. Komorní drama o vině a PTSD.
Tato mladá švédská skupina v sobě nese esenci rockového pravěku 70. let stejně jako dravou razanci devadesátek a garage rockovou neurvalost. Občas i hitový potenciál, co mi připomněl pecky od THERAPY?. Výborné retro.
Pro poslech italského power metalu se člověk vždy musí zaštítit ochrannými kouzly. Kupodivu to není nutné pro poslech této party. Projev je civilní, více se opírá o instrumentální výkony inklinující k progu, k tomu zajímavý vokál. Slušné.
Z podzemí Věčného města vzešla tahle gothic/doom parta, která si za vzor bere švédské DRACONIAN a další podobné spolky. Příjemná melancholická záležitost, která na hodinu čas poněkud zpomalí.
Ambient, který je široce rozkročen mezi svoji chill a dark zónu říznutý dungeon synthem. Má oblíbená relaxační hudba poslední doby. Oproti minulému albu „Another Time“ sází trochu víc na „vesmírné“ rejstříky a větší dějovost.
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, ale z nějakého důvodu to poslouchám už poněkolikáté. Je to kýč, ale baví.