NEMESIS - Goddess Of Revenge
Přiznám se, že o kapele Nemesis jsem se poprvé dozvěděl až při obdržení CD určeného k recenzi. Do té doby jsem z tuzemských speedmetalových skupin zaregistroval pouze SALAMANDRU a jestli jsou i nějaké další...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Přiznám se, že o kapele Nemesis jsem se poprvé dozvěděl až při obdržení CD určeného k recenzi. Do té doby jsem z tuzemských speedmetalových skupin zaregistroval pouze SALAMANDRU a jestli jsou i nějaké další...
Když jsem byl pozván do Divadla Dialog na představení improvizačního divadla, nevěděl jsem v podstatě, na co jdu a co od toho čekat. Po mém vstupu do sálu se již herci „rozcvičovali“ na představení.
Je to už pět let co nás naposledy navštívil mohutný STISK orkánu. Po třech poměrně úspěšných deskách se nad ním nadlouho zavřela potemnělá obloha kovového nebe a hvězdné duo Waldemar Sorychta a Dave Lombardo nasměrovalo své paprsky na jiné projekty.
Již mnoho vody uplynulo v řece Léthé od památných dob, co se kultovní DISSECTION odebrali k dlouhému odpočinku. Z útrob hibernující harpyje však zanedlouho povstali Johan Norman (rytmická kytara - mj.
Je-li v Norsku skutečně výrazná osobnost temnější goth metalové scény, je to Morten Veland. V jeho pojetí tento hudební směr dosáhl dalších rozměrů a zcela se tak vymanil ze stínu slavnějších THEATRE OF TRAGEDY.
Ačkoliv své první album vydávají až na sklonku roku 2003, historie švédských DRACONIAN sahá o skoro deset let zpět. Tehdy se Johan Ericson (bicí, zpěv)...
A sakra! No je tohle možný? Při poslechu novinky starých ultra metalistů RACER X se prostě musím smát. Tak na tohle album bude asi spousta lidí opravdu zírat!
S každým fanouškem „vousatého“ progresivního rocku pana Spocka ta zpráva musela minimálně otřást. Dosavadní ústřední postava, hlavní „kňour“, kytarista a skladatel těch neuvěřitelných propletenců na straně jedné a nádherně hladivých melodií na straně druhé...
Italský historik a univerzitní profesor Umberto Eco vstoupil do beletrie a tím i do povědomí světové veřejnosti především jako autor předlohy k úspěšnému filmu „ Jméno růže“...
Karel Čapek by se jistě podivil, kdyby viděl jak hluboko do lidské společnosti zasáhl jedním nevinným slovíčkem. Dokonce i na dalekém západním kontinentě se jeho slůvko z ničeho nic vynořuje z hloubi mysli rozmazleným multimilionářským chlapečkům aby opentlilo výtvory jejich muzikálních experimentů.
„Drama“ je nový počin již zaběhnuté švédské gothic rockové party BESEECH. Po skandinávských klubech se pohybují již pěknou řádku let, ale k uším širší veřejnosti se dostali až díky albu předposlednímu – „Souls Highway“.
Přestože MORTUARY nejsou žádní začátečníci a o jejich existenci jsem už delší dobu věděl, hudba tohoto úderného komanda se ke mně dostala až v podobě jejich aktuálního počinu.
Vždy keď som videl WAYD figurovať na zozname kapiel koncertu, ktorého som sa účastnil, vždy som mohol očakávať kvalitný hudobný zážitok a vždy boli moje očakávania prinajmenšom splnené.
MAYHEM aneb velký kult. Která skupina lépe naplňuje pojem metalový kult než tihle kutilové potemníci? Kolem které kapely je tolik mýtů a nejasností, která druhdy podzemní kapela je dnes tak dobře známa i metalovým laikům – ne svojí hudbou...
Tohle album ukazuje, že zřejmě nejen samotná skupina, ale i vlastní jednoduše melodický deathmetalový styl se zdá značně vyčerpaný, alespoň pokud se dělá takto klišovitě, jako to předvádí současní THE BLACK DAHLIA MURDER. Hodně vlažné je to.
Obávám se, že tohle je jediná filmová verze Homéra, kterou jsem potřeboval vidět. Není bez chyb, ale tahle pomalá, temná a rozbolavělá věc dokáže zasáhnout na komoru. I proto, že vysekaný Ralph Fiennes je dokonalý Odysseus. Komorní drama o vině a PTSD.
Tato mladá švédská skupina v sobě nese esenci rockového pravěku 70. let stejně jako dravou razanci devadesátek a garage rockovou neurvalost. Občas i hitový potenciál, co mi připomněl pecky od THERAPY?. Výborné retro.
Pro poslech italského power metalu se člověk vždy musí zaštítit ochrannými kouzly. Kupodivu to není nutné pro poslech této party. Projev je civilní, více se opírá o instrumentální výkony inklinující k progu, k tomu zajímavý vokál. Slušné.
Z podzemí Věčného města vzešla tahle gothic/doom parta, která si za vzor bere švédské DRACONIAN a další podobné spolky. Příjemná melancholická záležitost, která na hodinu čas poněkud zpomalí.
Ambient, který je široce rozkročen mezi svoji chill a dark zónu říznutý dungeon synthem. Má oblíbená relaxační hudba poslední doby. Oproti minulému albu „Another Time“ sází trochu víc na „vesmírné“ rejstříky a větší dějovost.
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, ale z nějakého důvodu to poslouchám už poněkolikáté. Je to kýč, ale baví.