ASMODEUS - Sabat v Carnegie Hall
Družina kolem dvorního komponisty, kytaristy a zpěváka Miloše Bešty platila vždy za dobře utajené rodinné stříbro. Ať už thrash metalově bouřila při „Prosincové noci blíže neurčeného roku“...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Družina kolem dvorního komponisty, kytaristy a zpěváka Miloše Bešty platila vždy za dobře utajené rodinné stříbro. Ať už thrash metalově bouřila při „Prosincové noci blíže neurčeného roku“...
Na druhdy podmračených metalových tvářích se náhle rozjasňuje. Děti posledního soudu nacházejí klíčící výhonky radosti v prosvětlených zahradách jara.
Po relatívne dlhom čase, ktorý uplynul od vydania "Incipit Satan" prichádza ďalšia ozvena zla zo severu od pekelníkov GORGOROTH. Tí si veľa priaznivcov získali hlavne vydaním (kultového?
Občas se stane malinkatý zázrak. To když z hromady jinak neposlouchatelného braku v redakci nakupených promo nahrávek vyplave i něco hodnotnějšího než jen další stříbrný podšálek na kávu při odpoledních siestách.
Fanny a Alexandr přišli na svět poté, co se Ingmar Bergman, jedna z největších legend evropské kinematografie, vrátil z německého exilu, kterýžto přijal poté...
Bílé oblečky, košilky s módní rozhalenkou, epesní hůlka se zdobenou hlavicí z níž sám rohatý rozdává blažené úsměvy na všechny strany. Domysleme si několik spoře oděných (a víte co...
Tenhle severský čertík je skutečně neúnavný. Do podvědomí se dostal někdy v polovině 90. let jako člen svého mateřského projektu VINTERSORG a zároveň i jistých OTYG...
Sedmička je prý šťastné číslo. Ale když se jedná o sedmý zářez na loutně, může to také klidně dopadnout úplně jinak. Sedm desek, to už je řádná porce.
Kto by si raz pomyslel, že spomedzi najznámejších Seattlovských kapiel prežije počiatočný boom a dožije sa zrelého veku práve PEARL JAM? Po sebazničujúcich dobrodružstvách hlavných hrdinov z NIRVANY (heroín + brokovnica) a ALICE IN CHAINS (heroín)...
Každá počestná křesťanská domácnost měla by býti vybavena výtiskem Bible. Každá počestná kacířská domácnost měla by býti vybavena výtiskem Písma, neboť kdo jej nečetl...
Tak konečně! Bez velkého humbuku, bez křiklavých titulků v novinách a šokujících odhalení v nedělní chvilce bulváru přichází znovu muž, který berličce reklamní „masírky“ dávno ukázal záda...
„Antidote“… Tak moc jsem doufal, že tohle album dostojí svému jménu a poskytne mojí duší utěšení po malé bolístce, kterou způsobil nemastný neslaný předchůdce „Darkness and Hope“.
Zleteli anjeli z nebies, aby aspoň na chvíľu pohladili smútiacich, povzbudili trpiacich a vykresali aj z najčiernejšej beznádeje drobnú nádej. Ako to len títo mladí Briti robia?
Letos, tak jako každý rok již po tři roky, vedly moje kroky na větrný vrch nad šírošírou podolskou kotlinou, bych pročistil svou duši douškem svěží zatuchliny sklepní.
Tohle album ukazuje, že zřejmě nejen samotná skupina, ale i vlastní jednoduše melodický deathmetalový styl se zdá značně vyčerpaný, alespoň pokud se dělá takto klišovitě, jako to předvádí současní THE BLACK DAHLIA MURDER. Hodně vlažné je to.
Obávám se, že tohle je jediná filmová verze Homéra, kterou jsem potřeboval vidět. Není bez chyb, ale tahle pomalá, temná a rozbolavělá věc dokáže zasáhnout na komoru. I proto, že vysekaný Ralph Fiennes je dokonalý Odysseus. Komorní drama o vině a PTSD.
Tato mladá švédská skupina v sobě nese esenci rockového pravěku 70. let stejně jako dravou razanci devadesátek a garage rockovou neurvalost. Občas i hitový potenciál, co mi připomněl pecky od THERAPY?. Výborné retro.
Pro poslech italského power metalu se člověk vždy musí zaštítit ochrannými kouzly. Kupodivu to není nutné pro poslech této party. Projev je civilní, více se opírá o instrumentální výkony inklinující k progu, k tomu zajímavý vokál. Slušné.
Z podzemí Věčného města vzešla tahle gothic/doom parta, která si za vzor bere švédské DRACONIAN a další podobné spolky. Příjemná melancholická záležitost, která na hodinu čas poněkud zpomalí.
Ambient, který je široce rozkročen mezi svoji chill a dark zónu říznutý dungeon synthem. Má oblíbená relaxační hudba poslední doby. Oproti minulému albu „Another Time“ sází trochu víc na „vesmírné“ rejstříky a větší dějovost.
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, ale z nějakého důvodu to poslouchám už poněkolikáté. Je to kýč, ale baví.