Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Skutočne symbolicky a to z prachu a popola povstal aj zatiaľ posledný album GALADRIEL, slovenskej kapele pôsobiacej na scéne už nejaký ten rok. Kapela sa za toto obdobie vo svojej tvorbe posúvala ďalej a inak to nie je ani na tomto počine.
A vida. Rok se se dvěma roky sešel a Mr. Vintersorg vydává další album pod hlavičkou svého osobního projektu. Abych hned zpočátku zahýřil upřímností…nemám toho chlapa rád.
PROLOG: Marně byste hledali autora fantasy, který ve slovanském koutě máti Evropy požívá takové vážnosti jako Andrzej Sapkowski – autor jedinečného, nezaměnitelného a charakteristického světa fantazie a taktéž jednoho z nejlidštějších hrdinů meče a magie – zaklínače Geralta z Rivie.
Pozastavme se a na chvíli se vraťme do historie, do temného středověku o skoro celých tisíc let zpět. Do dob nikdy nekončících svárů a válek o moc. Do doby...
Pod bystrým a ostražitým okem Heimdalla ukrývá se neútulná krajina Asgard před zraky prostých smrtelníků. Plná symbolických obrazotvorných kontrastů, od dlouhých šedých plášťů padlých bojovníků až k bohatým zlatým palácům...
Musím se kajícně přiznat, že mi nic neříkal ani název firmy vydávající tento počin, natož jméno samotné kapely. Připadám si docela trapně, protože nejspíš nejde o neznámé jméno a tak se dodatečně firmě i kapele omlouvám za neznalost.
Lenny Wolf je zkrátka nezmar. Vždyť také tuhle osobnost, která zažila nejen nezřízený úspěch v konci osmdesátých let, kdy KINGDOM COME triumfovali ve velkém „americkém snu“...
Příběh, který v případě alba „Voodoo“ nechal King Diamond ožít ve svých ďábelských textech...
A hle! Další ze zástupu dávno pohřbených a zapomenutých se má až nečekaně dobře k životu! Po čtyřech letech hibernace tentokrát povstali z hrobu k mé nemalé radosti švédští zasloužilí melodici TAETRE.
Švédski NOSTRADAMEUS sa medzičasom vypracovali medzi známejšie pojmy na speed metalovom poli, za čo môžu vďačiť najmä úspešnému turné s EDGUY. Zdá sa...
Debutní nahrávka finské skupiny DREAMTALE nás bere do říše za naším světem, daleko od reality, do světa snů a fantasie. A nechť nás na naší pouti provází rychlá...
Blíží se k nám nová dávka návykového zboží od jezera Bodom. Po trojici předešlých zápisů, familierně přezdívaných jako Červená, Zelená a Modrá, nám hlubinou temnotou pableskující vlny vyplavily na světlo světa Oranžovou (i když doopravdy mezi ní a původní červení debutu není téměř žádného rozdílu).
DOMINION III je dalším projektem black metalového snílka Tharena (jinak známého z AMESTIGON, ABIGOR a DARGAARD). Původním cílem bylo pracovat na inovativním žánru hudby se zvukem apokalyptické elektronické hudby.
Obláček vzduchu vydechnutého v noční tmě, prosvícené září úplňku, záblesk nejčistší hrůzy v očích nezletilého děcka...
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.
Instrumentální postrocková klasika, která příliš nerozvlní stojaté stylové vody, ale má tu správnou jemnou atmosféru a i díky drobným přesahům například do progrockové či jakoby cinematic sféry nenudí. A to u současného post rocku není málo.
Zajímavý vánek z neočekávaného směru se objevil u power/progmetalových DGM, Italové nabrali směr do progrockového pravěku a v kombinaci s jejich powermetalovou energií je z toho neuvěřitelně svěží výsledek. A vůbec to nezní jako hloupé retro. Bravo.
Pětačtyřicet minut čirého utrpení. Denverská black/death metalová zrůda si zachovala až nesportovní tlak a k tomu nám ještě pořádně zčernala. Pokud se rozhodnete spočítat pasáže, kdy vám BLACK CURSE dají prostor se nadechnout, dojdete k číslu nula. Bravo.