LORIEN - Secrets Of The Elder
Zkusíme začít kvízem: kapela, která pochází ze Španělska, jmenuje se stylově LORIEN a nahrála debut s názvem Secrets Of The Elder hraje co? Áno áno, vy...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Zkusíme začít kvízem: kapela, která pochází ze Španělska, jmenuje se stylově LORIEN a nahrála debut s názvem Secrets Of The Elder hraje co? Áno áno, vy...
První “překvápko“ na člověka čeká ihned po vložení disku do přehrávače-namísto klávesových orgií a jiných pokusů o navození mystické atmosféry nás čeká zhruba minutu trvající...
Horké písečné pláže týrané přílivovými vlnami tříštivých ledových jehel severního moře. Cypřiše a olivovníky se toužebně vrhají do náruče studených sněhových závějí a cikády rozehrávají mrazivou melodii padajících vloček.
Jedno je jasné, 2. století komerční kinematografie našlo svůj velký mýtus, svůj emblém. Zatímco pro století dvacáté byl typický meč Jediů, řečený světelný...
OLD MAN´S CHILD pôsobia už na scéne zopár rokov pod vedením démonického Galdera. Možno sa im nikdy nedostalo uznania ako kapelám hrajúcim prvú(?) ligu a paradoxne do povedomia prívržencov temnoty sa kapela dostala až účinkovaním Galdera v známych DIMMU BORGIR.
Sbohem a šáteček. A za dva roky na viděnou! Snad tak by se dala v kostce charakterizovat situace kolem metalové veličiny Stratovarius. Více než dekáda nás dělí od časů...
Singl "Enlighten Me" rozdělil posluchačskou obec na dva protichůdné tábory. Jedni poukazovali na slušnou odvahu dvou ex-tykváků Rolanda Grapowa a Uliho Kusche vydat se jiným směrem...
Po předlouhé pauze od posledního albového zápisu („The Eye“ z r. 1990) se KING DIAMOND opět probudili k životu v roce 1995.
Z těžce zkoušené části země – z míst, kde jsou pláně nasáklé krví bitevních vřav, z míst, která byla pustošena, pálena a pleněna, z míst, která jsou neustále ostřelována mořskou solí štiplavého a studeného baltského větru.
HAZYDECAY jsou na naší scéně v podstatě žhavou novinkou. Musím říct, že jsem do dnešních dnů myslel, že je vlastně velice směšné zkoušet hrát v našich zemích tenhle ryze „junajtid stejts“ styl muziky...
I když je toto album již rok staré, dosud se tu v recenzi neobjevilo, ale protože se jedná o album kvalitní s dobrým obsazením, tak si myslím, že za recenzi rozhodně stojí.
Na sklonku roku vydává tato brněnská kapela album nazvané „Gaia“, jméno pocházející od starší řecké bohyně, Matky země. Již ostřílená, z četných koncertů mnohým známá...
KAMELOT jsou skupinou dvou radikálně odlišných etap. Začátek prvního dějství odpískal soudce Čas zároveň s debutem "Eternity!, tedy v roce 1996 a řekněme si naprosto upřímně - za mnoho nestál.
Na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století završili KING DIAMOND svoji pozoruhodnou pravidelnost...
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.
Instrumentální postrocková klasika, která příliš nerozvlní stojaté stylové vody, ale má tu správnou jemnou atmosféru a i díky drobným přesahům například do progrockové či jakoby cinematic sféry nenudí. A to u současného post rocku není málo.
Zajímavý vánek z neočekávaného směru se objevil u power/progmetalových DGM, Italové nabrali směr do progrockového pravěku a v kombinaci s jejich powermetalovou energií je z toho neuvěřitelně svěží výsledek. A vůbec to nezní jako hloupé retro. Bravo.
Pětačtyřicet minut čirého utrpení. Denverská black/death metalová zrůda si zachovala až nesportovní tlak a k tomu nám ještě pořádně zčernala. Pokud se rozhodnete spočítat pasáže, kdy vám BLACK CURSE dají prostor se nadechnout, dojdete k číslu nula. Bravo.