DARK TRANQUILLITY - The Gallery
Asi bychom mohli vést sáhodlouhé půtky a dišputace na téma, kteráže kapela, potažmo album, je z hlediska smrtonosného kovu made in Sweden TO nejpřínosnější...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Asi bychom mohli vést sáhodlouhé půtky a dišputace na téma, kteráže kapela, potažmo album, je z hlediska smrtonosného kovu made in Sweden TO nejpřínosnější...
Prvé, čo mi v súvislosti s novou Malmsteenovou nahrávkou napadlo bolo, aby som sa na ňu príliš netešila a pristupovala k nej skôr rezervovane. Avšak tajne som dúfala...
Pohřební melodie zádušních mší, střídané pasážemi evokujícími obrazy jako vystřižené z Dantova "Pekla", šlehající plameny s nespočtem zatracenců propadlých infernálním mukám a morbidní tóny rozpoutaného šílenství...
Pokud si v tuto chvíli významně klepete na čelo a chystáte se psát protestní nótu šéfredaktorovi, cože to má všechno znamenat, zadržte prosím. Ano, písničky Marka Ebena nemají s metalem vůbec nic společného...
Nemá cenu dokola vyprávět o tom, že kvalitního českého čistokrevného black metalu je jako šafránu. A když už se nějaká nadějná smečka objeví, je dobrý dojem z muziky “zazděn“ pitomými nacionalistickými texty.
Ač bylo v roce 1986 na světovém metalovém poli spoustu spolků, které chtěly a sem tam i dovedly posluchače řádně postrašit (namátkou mě teď napadli praotcové black metalu VENOM)...
Kanadský soubor workoholiků KATAKLYSM chrlí v současnosti nová alba jako na běžícím pásu. Ještě jsme se ani nestačili vzpamatovat z ničivých účinků skvělé fošny „Epic - The Poetry Of War“ a už nám frankofonní řezníci servírují na stůl další specialitku.
Na kapelu INTERITUS mě upozornil Azmodan, zpěvák nedávno recenzovaných Eledhel se slovy: "Podle mě nejlepší český doom metal, líbí se mi dokonce více než SSOGE.
Silva Nigra je kapelou, která si stihla za dobu své existence již jisté jméno vysloužit nejen na české scéně, ale i v Polsku. Ortodoxní black metalisté ze známých českých kapel...
Nechci si tu hrát na mentora, ale nedá mi to začít rýpancem: RAISE HELL, sympatické trashové omladině z království tří korunek by bývalo vůbec neuškodilo...
Návrat čtyř oživlých prasátek se udál skutečně ve velkém. Co dema a následné splitko s Cativeiro naznačilo, CD potvrzuje – Pigsty jsou skutečně parta neobyčejných...
V dnešním díle našeho seriálu zaměříme svojí pozornost na menšího bratříčka „Skydancer" - MCD „Of Chaos And Eternal Night". Před nahráváním došlo v řadách Dark Tranquillity k personální rošádě.
Moje velká ostuda! „Prcka Morouse“ jsem poprvé a naposledy slyšel na desce "Sender Of Thoughts" v roce 1995. Krom zvedeného coveru od tatíka Blackmora "Gates Of Babylon" (originál samozřejmě RAINBOW) tehdy nabídl pouze nepříliš invenční pokus o power metal amerického střihu...
LORD BELIAL, švédska kapela, ktorá si ma získala hlavne svojím debutom "Kiss the Goat", tohto roku vydávajú svoju štvrtú radovku „Angelgrinder". LORD BELIAL však nikdy veľmi nevyčnievali z blackovej masy a neradili sa ani medzi špičku scény a tak som bol zvedavý(verím...
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.
Instrumentální postrocková klasika, která příliš nerozvlní stojaté stylové vody, ale má tu správnou jemnou atmosféru a i díky drobným přesahům například do progrockové či jakoby cinematic sféry nenudí. A to u současného post rocku není málo.
Zajímavý vánek z neočekávaného směru se objevil u power/progmetalových DGM, Italové nabrali směr do progrockového pravěku a v kombinaci s jejich powermetalovou energií je z toho neuvěřitelně svěží výsledek. A vůbec to nezní jako hloupé retro. Bravo.
Pětačtyřicet minut čirého utrpení. Denverská black/death metalová zrůda si zachovala až nesportovní tlak a k tomu nám ještě pořádně zčernala. Pokud se rozhodnete spočítat pasáže, kdy vám BLACK CURSE dají prostor se nadechnout, dojdete k číslu nula. Bravo.