TVANGESTE - Firestorm
Z těžce zkoušené části země – z míst, kde jsou pláně nasáklé krví bitevních vřav, z míst, která byla pustošena, pálena a pleněna, z míst, která jsou neustále ostřelována mořskou solí štiplavého a studeného baltského větru.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Z těžce zkoušené části země – z míst, kde jsou pláně nasáklé krví bitevních vřav, z míst, která byla pustošena, pálena a pleněna, z míst, která jsou neustále ostřelována mořskou solí štiplavého a studeného baltského větru.
HAZYDECAY jsou na naší scéně v podstatě žhavou novinkou. Musím říct, že jsem do dnešních dnů myslel, že je vlastně velice směšné zkoušet hrát v našich zemích tenhle ryze „junajtid stejts“ styl muziky...
I když je toto album již rok staré, dosud se tu v recenzi neobjevilo, ale protože se jedná o album kvalitní s dobrým obsazením, tak si myslím, že za recenzi rozhodně stojí.
Na sklonku roku vydává tato brněnská kapela album nazvané „Gaia“, jméno pocházející od starší řecké bohyně, Matky země. Již ostřílená, z četných koncertů mnohým známá...
KAMELOT jsou skupinou dvou radikálně odlišných etap. Začátek prvního dějství odpískal soudce Čas zároveň s debutem "Eternity!, tedy v roce 1996 a řekněme si naprosto upřímně - za mnoho nestál.
Na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století završili KING DIAMOND svoji pozoruhodnou pravidelnost...
Rok 1990 a album „Seasons In The Abyss“ znamenaly pro thrashmetalovou veličinu SLAYER velmi mnoho. Skupina touto nahrávkou ukončila pro ni vlastně životně důležitá osmdesátá léta minulého století (bože...
Bez jakékoli slávy a propagace se s oficiálním datem 26.11.2002 objevilo na hard&heavy trhu další album losangeleské kapely SYSTEM OF A DOWN. Tahle mimo-řadová deska s vyzývavým názvem STEAL THIS ALBUM sice ukradla svůj titul jedné ostřejší americké rapové dvojici (THE COUT)...
Vkládám tohle CD „do trouby“ s velkým očekáváním. Vždyť předchozí počin, který pod názvem „Tyranny“ uzřel světlo světa v roce 1998, byl velkou trefou do černého.
Slovenská scéna sa nemôže pýšiť veľkým počtom kvalitných speed metalových spolkov. Kvalitných v tom zmysle, aby donekonečna nekopírovali HELLOWEEN, ale namiesto toho sa snažili rozvíjať štýl v rámci možností...
ZYKLON - búrka smršť, vzišlá z trosiek starého projektu ZYKLON B(Samoth + Frost), apokalyptická búrka zrodená z trosiek zániku EMPEROR, búrka pod vedením bývalých členov císara...
EVERON rozhodně nepatří mezi známá seskupení. Možná by se dalo polemizovat i s tím, zda vůbec patří mezi známější. O to větší je však naše škoda, protože tihle Němci mixují metalem načichlý art rock (dejme tomu) queenovského střihu s progresivními vsuvkami a výsledek se nebojí obalit popovým aranžmá.
Tolkienův Pán prstenů se dá nazvat biblí (nejen) dnešní mládeže (nepočítaje tu „zdejší“, která se spíš hlásí k odkazu LaVeye). Nedávné uvedení filmové verze a následný humbuk kolem však toto téma přivedlo snad do všech kulturních sfér (už se těším na Lego figurku Saurona).
Fíha! Vítr nám ještě ani nestačil vysušit vlasy zmáčené dešťovou sprškou "Rainmakera" a Děti květinové síly už zdobí hlavy dalším královským věncem. Pochopitelně...
Pro poslech italského power metalu se člověk vždy musí zaštítit ochrannými kouzly. Kupodivu to není nutné pro poslech této party. Projev je civilní, více se opírá o instrumentální výkony inklinující k progu, k tomu zajímavý vokál. Slušné.
Z podzemí Věčného města vzešla tahle gothic/doom parta, která si za vzor bere švédské DRACONIAN a další podobné spolky. Příjemná melancholická záležitost, která na hodinu čas poněkud zpomalí.
Ambient, který je široce rozkročen mezi svoji chill a dark zónu říznutý dungeon synthem. Má oblíbená relaxační hudba poslední doby. Oproti minulému albu „Another Time“ sází trochu víc na „vesmírné“ rejstříky a větší dějovost.
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, ale z nějakého důvodu to poslouchám už poněkolikáté. Je to kýč, ale baví.
Němci MAAT jsou další představitelé egyptologického death metalu ve stylu NILE. A vedle například svých krajanů APEP prezentují to asi nejlepší, co v této oblasti v roce 2024 vyšlo. Příjemná procházka mezi hrobkami faraonů.
Indie rocková emařina plná vybrnkávaných smutných songů, které zní jak z doby, kdy emopatka a mrkváče byli posledním výkřikem teenage módy. Solidní a uvěřitelná porce pocitů i atmosféry, jen by to chtělo sem tam trochu víc dynamiky.
Ačkoli Ludva před lety udělil těmto žákům kapitána Kašpárka mrzkou trojku, časem jistě zmoudřel a dnes i on musí uznat, že tato kapela a) má bicí b) drhne velice obstojné bukanýrské retro, u nějž člověk rád hodí dřevěnou nohou. Vidíme se v Písku, vy psi!