BLACKMORE´S NIGHT - Past Times With Good Company
Tatíček Ritchie kuje železo dokud mu perlík ještě premává, zdá se. Náruč lepé Candice umí zjevně s nevycválanou povahou rockového bouřliváka pravé divy...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tatíček Ritchie kuje železo dokud mu perlík ještě premává, zdá se. Náruč lepé Candice umí zjevně s nevycválanou povahou rockového bouřliváka pravé divy...
„DARK TRANQUILLITY nikdy nedokázali dlouho pasivně přešlapovat na jednom místě, ale vždy se snažili vší silou unikat stereotypu a objevovat nové cestičky pro směrování své tvorby.
Jelikož patřím do řad milovníků nečekaných a příjemných zpráv, nemohl jsem se neradovat, když se taková zpráva nedávno urodila.
Nie je to tak dávno, čo sme sa na stránkach Metalmanie venovali Malmsteenovej novinke „Attack“. Vráťme sa však teraz do roku 1994, kedy Yngwie zažíval veľký úspech s platňou „The Seventh Sign“ a kedy sa mohol pochváliť zostavou...
Předlouhých patnáct let uplynulo od doby, kdy nás němečtí nestoři RUNNING WILD poprvé a naposledy poctili živým albem...
Pokud jste posledních sedm let náhodou netrávili někde na odlehlém ostrově nebo v horším případě pobytem v cele na Pankráci, a vaše srdce dosahuje největších tepových frekvencí při poslechu heavy/death metalu s nádechem blacku...
Původem řecká skupina ON THORNS I LAY patří k té části hudebním spolkům, kteří se nezasekly na jednom stylu a neopakují neustále dokola variace na první album.
Vezmu to s laskavým dovolením od konce, nechť je stereotypní mustr recenzí polit ohnivou vodou změn. Kotouček Nobility servíruje sebevědomou, sehranou...
V Čechách si málokterá (respektive téměř žádná) kapela může říct, že je kultovní. XIII. století představuje výjimku potrvzující a zároveň porušující pravidla.
Kapely, které se v naší republice věnují progresivnímu metalu, můžeme spočítat na prstech jedné ruky. V záplavě všemožných doomových truchlivců a blackových rarachů je pak nová fošna obsahující něco na naše poměry zcela nového vítaným zpe-střením.
DARK TRANQUILLITY nikdy nedokázali dlouho pasivně přešlapovat na jednom místě, ale vždy se snažili vší silou unikat stereotypu a objevovat nové cestičky pro směrování své tvorby.
Je tomu už nějaký ten pátek, co nás severský nezmar Quorthon začal zásobovat švestičkami ze své zahrádky. Asi abychom se neurazili… Pravda zpočátku nemohlo být o urážkách ani řeči...
Québec je tradiční líhní kvalitních kapel. Necronomicon evidentně patří mezi ně, ačkoli Pharaoh Of Gods nedosahuje kvality ani novátorské invenčnosti prvotin Kataklysm...
UNLEASHED jsou na světové death metalové scéně pojem. Před mnoha lety vzešli ze severského undergroundu a zůstali zaběhlou stálicí až do roku 1997, kdy vydali album "Warrior".
Ambient, který je široce rozkročen mezi svoji chill a dark zónu říznutý dungeon synthem. Má oblíbená relaxační hudba poslední doby. Oproti minulému albu „Another Time“ sází trochu víc na „vesmírné“ rejstříky a větší dějovost.
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, ale z nějakého důvodu to poslouchám už poněkolikáté. Je to kýč, ale baví.
Němci MAAT jsou další představitelé egyptologického death metalu ve stylu NILE. A vedle například svých krajanů APEP prezentují to asi nejlepší, co v této oblasti v roce 2024 vyšlo. Příjemná procházka mezi hrobkami faraonů.
Indie rocková emařina plná vybrnkávaných smutných songů, které zní jak z doby, kdy emopatka a mrkváče byli posledním výkřikem teenage módy. Solidní a uvěřitelná porce pocitů i atmosféry, jen by to chtělo sem tam trochu víc dynamiky.
Ačkoli Ludva před lety udělil těmto žákům kapitána Kašpárka mrzkou trojku, časem jistě zmoudřel a dnes i on musí uznat, že tato kapela a) má bicí b) drhne velice obstojné bukanýrské retro, u nějž člověk rád hodí dřevěnou nohou. Vidíme se v Písku, vy psi!
Lehce gotický špinavý postpunk ze Záhřebu s výraznou dávkou retro-nostalgie. Podtrhuji slovo punk. Žádný papundekly z kláves a zadumané melancholie, co vás unudí k smrti, ale dost svižná uštěkaná hudba s řádným odpichem.
Velmi solidní porce technického death metalu od původně thrash metalového tělesa z Chicaga. Parádní poměr instrumentálního honimírismu, metalové dravosti a mnohovrstevnatých, někdy až lehce chaotických struktur.