SPOCK´S BEARD - Snow
„Achich ouvej!“, povzdychne si dozajista nebohý recenzent tváří v tvář další rockové opeře. Jenomže to by nesměl znát pracanta Neala Morseho a jeho „bíbra“.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
„Achich ouvej!“, povzdychne si dozajista nebohý recenzent tváří v tvář další rockové opeře. Jenomže to by nesměl znát pracanta Neala Morseho a jeho „bíbra“.
Vzduchem se nese omamný zápach chloroformu a z reproduktorů se linou zvuky bizarní taneční muziky. Na tuto noc plnou perverzního chtíče a zvrácených sexuálních praktik holka zlatá jen tak lehce nezapomeneš.
I ruské rozlehlé pláně ukrývají pod svým podzimním, chladně zrádným klimatem samorosty, které snad čeká hvězdná budoucnost. Zádumčivá, neklidná, bolestná...
Bez diskusí největší objev US brutal death metalu posledních let, egyptologové Nile, přicházejí se svým třetím řadovým albem „In Their Darkened Shrines".
Sešeřelé, neveselé písně, melancholická atmosféra budící špatné vzpomínky na nešťastnou lásku, která již dávno měla zůstat v zapomnění, smutek až letargii vyvolávající melodie.
Olomoucká pětice BARRACUDA je další z domácích kapel hledajících své místo pod metalovým sluncem. Aktuální nahrávka “Humanimal“ je již druhým zářezem v diskografii tohoto spolku...
Jak moc těžké je začínat již potřetí (téměř) od nuly, co myslíte? Lehčí, protože už víte jak na to? Těžší, protože sílu a entuziasmus není kde brát? Nejlépe by nám asi mohl odpovědět muž nadmíru povolaný...
Kým Kingdom Of Madness predstavoval – vyjadrené športovou terminológiou – zahrievacie kolo, Vain Glory Opera už stelesňuje naozajstné preteky. Vidno, že členovia Edguy prestávku medzi dvoma doskami efektívne využili na svoje zdokonalenie.
Tihle HYPNOTIC FACE jsou pěkně vypečená kapela. Název uhrančivý, obal k zamyšlení, fotky k posrání úchylné... Tak cože se to tísní ve drážkách kotoučku...
Je až překvapivé, jak mnoho kapel si nedokáže najít pro své večerníčkové melodie nic lepšího na pískání, než pár veršíků o tom, jak někdo někoho zabil a co všechno přitom dělal.
Přenesme se na malou chvilinku do hlavního města za dob „hlubokého míru“, řekněme o takových 13 let zpátky a popřejme sluchu náhodnému hloučku ocvokovaných individuí...
„A tak dokonána jsou nebesa a země, i všecko vojsko jejich.“ Starý Zákon, kniha Genesis, 2.kapitolaHnilobný výsměch lidské víry se line z příznačně sluncem zalité „domoviny“ vzletného Alexandra Velikého.
Rammstein. Německá metalová kapela, která se v posledních letech dostala poměrně rychle na vrchol. Hutný, těžký rytmus, značný podíl elektroniky a zvučný...
Je tomu již víc jak 20 let, kdy trio pekelníků pocházející z díry, kde vše je jen oheň a chaos (kteroužto byl Newcastle), srazilo svět na kolena, rozdrtilo jej hudbou...
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.
Instrumentální postrocková klasika, která příliš nerozvlní stojaté stylové vody, ale má tu správnou jemnou atmosféru a i díky drobným přesahům například do progrockové či jakoby cinematic sféry nenudí. A to u současného post rocku není málo.
Zajímavý vánek z neočekávaného směru se objevil u power/progmetalových DGM, Italové nabrali směr do progrockového pravěku a v kombinaci s jejich powermetalovou energií je z toho neuvěřitelně svěží výsledek. A vůbec to nezní jako hloupé retro. Bravo.
Pětačtyřicet minut čirého utrpení. Denverská black/death metalová zrůda si zachovala až nesportovní tlak a k tomu nám ještě pořádně zčernala. Pokud se rozhodnete spočítat pasáže, kdy vám BLACK CURSE dají prostor se nadechnout, dojdete k číslu nula. Bravo.
Ze zatuchlé jeskyně vylezla trojice neotesaných Švédů a jala se kázat okrajový, primitivními instinkty řízený OSDM. Individua oděná v zástěrách z kůže ulovených zvířat třímají v pazourách prvotní nástroje a promlouvají k nám nechutným vepřovým jazykem.