MARTYRIUM CHRISTI - Anomalous
Ryzí death metal v koncentrované a čisté podobě nám podává první zásek kdyňských MARTYRIUM CHRISTI. Je nekompromisně brutální, se smrští kytarových riffů...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ryzí death metal v koncentrované a čisté podobě nám podává první zásek kdyňských MARTYRIUM CHRISTI. Je nekompromisně brutální, se smrští kytarových riffů...
Autentického folk metalu není nikdy dost a tak by pravý Slovan nikdy neměl zhrdnout dílem svého bratra, i když je to bratr Rus, na nějž nemáme příliš dobrých vzpomínek.
Druhé pokračování série zlo versus dobro vlastně dokonale odráží všechno to, co bylo zvěčněno na „Masquerade“.
Pro návštěvníky živých vystoupení kapely SIX DEGREES OF SEPARATION asi nebude velkým překvapením, když vydání debutu Moon 2002 Nocturnal Breed nazvu zaznamenání hodnou událostí.
„Válka je skvostem, pokud se při ní nikomu neubližuje. Tou válkou je black metal odpadních vod.“ Lord Morbivod Slyšíte dunění válečných bubnů v hlubinách ?
Z dalekého severu, ze země vysokých hor, jezer s mrazivou vodou, kde se vlny severních moří rozbijí o ostré útesy a odkud zaznívá válečný křik potomků velkých válečníků doprovázený hudbou stejně nemilosrdnou...
Pokud bych měl najít jednu věc, kterou Rolfovi Kasparkovi (znovu výhradní autor podepsaný pod tímto albem) nelze nikdy a za žádné situace vyčíst...
Bouřková mračna zakrývají nebeskou klenbu, stíní hvězdy, nedají dýchat. Blesky křižují oblohou jako odštěpené úlomky zrcadel titánů dávnověku. Je noc...
Vítejte ve východních stepích, vítejte ve východní tundře. Vítejte v různobarevných závějích bídy, lesku, zrady i bratrství. Vítejte na slovanských teritoriích...
Tobias Sammet by mohl svůj životopis otitulovat „kterak jsem fanoušky metalu naučil mít rád operu“. Vlastně to tak nějak skutečně bylo - pravda, opera je to metalová a namísto vytí obtloustlých jižanských tenorů ji zdobí slavičí trilky těch nejvybranějších kovových hrdel planety...
Doposud méně známá, ale naprosto šílená smečka ze země katolíků, IRA a whiskey se u nás nedávno letmo představila svou účastí na tour s Desecration. Tihle kluci jsou ovšem z irského jihu a tam jim toho tolik nehrozí (snad kromě toho vizoura).
Ačkoliv album „Crusader“ zřejmě není oním oficiálně neoficiálním způsobem považováno za některou z největších klasik vzešlých z dílny britských novovlných heavy metalistů SAXON...
Tak a do třetice všeho dobrého, třetí cíp pentagramu a třetí demo AGMEN. Do uší se zahryzne vichřice a hned po ní kytary, které plivou z pekelných hlubin jeden drtivý riff za druhým.
Inkvizice. Hněv nadpozemských duchů dostoupil vrcholu trpělivosti. Přes tmavá, těžká a hustá převalující se mračna prosvítají jako světelné závěsy poslední paprsky životodárného tepla.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.
Instrumentální postrocková klasika, která příliš nerozvlní stojaté stylové vody, ale má tu správnou jemnou atmosféru a i díky drobným přesahům například do progrockové či jakoby cinematic sféry nenudí. A to u současného post rocku není málo.
Zajímavý vánek z neočekávaného směru se objevil u power/progmetalových DGM, Italové nabrali směr do progrockového pravěku a v kombinaci s jejich powermetalovou energií je z toho neuvěřitelně svěží výsledek. A vůbec to nezní jako hloupé retro. Bravo.
Pětačtyřicet minut čirého utrpení. Denverská black/death metalová zrůda si zachovala až nesportovní tlak a k tomu nám ještě pořádně zčernala. Pokud se rozhodnete spočítat pasáže, kdy vám BLACK CURSE dají prostor se nadechnout, dojdete k číslu nula. Bravo.
Ze zatuchlé jeskyně vylezla trojice neotesaných Švédů a jala se kázat okrajový, primitivními instinkty řízený OSDM. Individua oděná v zástěrách z kůže ulovených zvířat třímají v pazourách prvotní nástroje a promlouvají k nám nechutným vepřovým jazykem.