NIGHTWISH - Century Child
Krásná Tarja Turunen jako výkladní skříň, Tuomas Holopainen jako výhradní autor-hybatel „Nočním přáním“. Tak tomu bylo vždy a ani před emisí novinkové kolekce nebyl důvod předpokládat výrazné změny v osvědčeném konceptu...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Krásná Tarja Turunen jako výkladní skříň, Tuomas Holopainen jako výhradní autor-hybatel „Nočním přáním“. Tak tomu bylo vždy a ani před emisí novinkové kolekce nebyl důvod předpokládat výrazné změny v osvědčeném konceptu...
Oslavná hudební kompozice. Oslava nekonečných prostorů žhavých hudebních erupcí, táhnoucích se do vzdálenosti miliónů světelných let. Oslava dokonalé interní stavby nepopsatelného živoucího mikrovesmíru.
Spíše náhodou se ke mně dostalo první demo, které zplodil spolek poněkud obskurního jména - TŘÍŠTIVÁ FRAKTURA.
Dr(n)azí bratři a (s)lepé děvy, kdo věrným jest, pln bázně či s netrpělivostí pěchovanou po okraj, žíznící po hudební maně božské, by svým ušiskům nenechavým dobře posloužil...
Hudebnímu posluchačstvu bylo záhy souzeno pochopit, proč se toto Divadlo zove snové. To, o čem mnozí ani nesnili, dovedlo virtuózní a vizionářské těleso předvést v dokonale ucelených tvarech; vždy dokázalo spojit extraordinérní instrumentální výzbroj s parádním kompozičním talentem.
Z pekelných slují švédského podzemí se opět po čase vynořila velice nadějná kreatura Diabolical aby vyvrhla další obludné CD mezi vyděšené smrtelníky.
Tak toto mi SKYCLAD robit němjali! Samozřejmě, bez přehnaných nadějí jsem vzhlížel k tomu, co folk metalová legenda stvoří bez svojí duše a hlasu – geniálního textaře a charismatického pěvce i persóny Martina Walkyiera.
Šedá a červená. Barva duševního smutku a barva horké lidské krve. Barvy smrti a života. Barvy nového alba třineckých Reaction Ecstasy Trance odrážejících pochmurnou atmosféru zapomenutého zákoutí naší vlasti.
Byl nejopěvovanějším skotským hrdinou, oblíbencem krále, vůdcem šlechty. Byl obávaným válečníkem a mužem s pověstí čestného a oddaného rytíře. Jenže každý člověk s sebou vláčí břímě temných sil...
Když mezinárodní souhvězdí STRATOVARIUS vyhlásilo rauch-pauzičku, každý soudný člověk se mohl domnívat, a i skupina samotná to podobným způsobem prezentovala v tisku...
Venku hustě sněží, je bouřka a já sedím pěkně v suchu a píšu recenzi na marylandskou kapelu s poetickým názvem „polární záře“ (narozdíl od jiných kolegů z „velkých magazínů“ aspoň vím...
Již celé tři roky uběhly od doby, kdy nás první bezejmennou kolekcí oblažil (stále ještě pouze projekt?) ENGINE. Zpěvák Ray Adler žije zřejmě v domovských FATES WARNING pod bičem otrokáře Jima Matheose...
Jako blesk obletěla na začátku roku 1992 všechny fanoušky kapely zpráva, že kompletní rytmika Jens Becker a Mr. AC odchází (oba založili spolek X-WILD...
Další příjemné překvapení z tuzemské scény mi připravila tato jihočeská black metalová grupa s jejich druhým demáčem příznačně pojmenovaným „Sepsáno krví“ vycházejícím pod hlavičkou I.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.
Instrumentální postrocková klasika, která příliš nerozvlní stojaté stylové vody, ale má tu správnou jemnou atmosféru a i díky drobným přesahům například do progrockové či jakoby cinematic sféry nenudí. A to u současného post rocku není málo.
Zajímavý vánek z neočekávaného směru se objevil u power/progmetalových DGM, Italové nabrali směr do progrockového pravěku a v kombinaci s jejich powermetalovou energií je z toho neuvěřitelně svěží výsledek. A vůbec to nezní jako hloupé retro. Bravo.
Pětačtyřicet minut čirého utrpení. Denverská black/death metalová zrůda si zachovala až nesportovní tlak a k tomu nám ještě pořádně zčernala. Pokud se rozhodnete spočítat pasáže, kdy vám BLACK CURSE dají prostor se nadechnout, dojdete k číslu nula. Bravo.
Ze zatuchlé jeskyně vylezla trojice neotesaných Švédů a jala se kázat okrajový, primitivními instinkty řízený OSDM. Individua oděná v zástěrách z kůže ulovených zvířat třímají v pazourách prvotní nástroje a promlouvají k nám nechutným vepřovým jazykem.
Nathanael se poprvé v kariéře drží kurzu předešlé desky. Znamená to, že "The World Without Us" je více BM a méně "post", tentokrát ještě výrazněji než "Against Leviathan!". Pokud jste zavilí, ale současně v blacku tolerujete trochu melancholie, neváhejte.