SOURCE OF TIDE - Blueprints
Umělecká metalová hudební tvorba se rozpíná jako samotný vesmír. Již od „velkého třesku“ metalový hluboký a rozlehlý prostor, hustě posetý hvězdami, hvězdokupami i celými galaxiemi...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Umělecká metalová hudební tvorba se rozpíná jako samotný vesmír. Již od „velkého třesku“ metalový hluboký a rozlehlý prostor, hustě posetý hvězdami, hvězdokupami i celými galaxiemi...
Příchod roku 1987 registruje RUNNING WILD stále v plné síle a navíc na prahu změny, která měla (a také se tak bezpochyby stalo) zásadním způsobem změnit a ovlivnit celou budoucnost skupiny.
Nechť mi prominou všichni staří metaloví pardálové, kteří někdy v osmdesátých létech minulého století třepali svými bohatými hřívami u nekvalitních nahrávek Acceptů...
Když jsem potkal oficiálního zástupce The End recs. u nás, totiž Chrobise, asi 14 dní po tom, co jsem obdržel tohle CD, řek jsem mu: „Hele, ty Ukrajinci...
Finské kvinteto není příznivcům volnějších pojetí do černa kutého železa pojmem neznámým. Mně se však nyní dostává té cti okusit jejich tvorbu poprvé.
Vždycky jsem si myslel, že Petr Korál je soudný a inteligentní člověk a myslím si to stále. Jak ale v bookletu tohoto CD své kapely Petr sám uvádí, jeho dílem jsou kromě textů také bláznivé nápady.
Stačí se podívat na název a vydavatele a musí vám být úplně jasné, o co jde... Prostě po splitku se slovenskými Brainbleed (které mám dojem mírně zapadlo) se jihočeští grindoví pohodáři upsali známému lanškrounskému gore mecenášovi.
Zkušená francouzská partička vyplivla již své druhé album pod tímto logem. Již jako D.A.B byli divní, jako Gurkkhas se vyhranili. V maskáčové image si JF Rey a jeho nohsledi vyšlapávají svou válečnou anabázi a myslím si...
Mnoho lidí má tuhle kapelu za nudný, pomalý a primitivní melodický pseudoblack, navíc s automatem. Chyba... Popravdě ani já jsem nic příliš odlišného neočekával...
První, čeho si při spatření tohoto CD tuzemský posluchač všimne, je obal od Deathera. Temný obrázek, který osobně považuji za jednu z nejlepších Jardových prací.
Olomoučtí Disgusting jsou další kapelou, která se chytila US brutal D/G trendu. Hluboký zefektovaný vokál, dvě kytary s občasnými pokusy o sóla, dutě a nepříliš barvitě znějící rytmika (hrozný rytmičák!
Zpočátku tedy malé ohlédnutí za dnes již neexistujícími LON. Po dvou ne právě výjimečných demáčích se tihle deathers nakonec vytasili s docela slušným materiálem...
„Izákmárum“ se vypořádali se svými prvoalbovými hříchy, poučili se jimi, poradili se mezi sebou a jejich druhé album se narozdíl od prvotiny Curbed dá bez problémů poslouchat i doma...
Čtvrté demo jedněch z posledních pohrobků thrashmetalu v našich končinách. Je zřejmé, že když se u čtvrtého dema se Insane stále houževnatě drží svého kopyta...
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.
Instrumentální postrocková klasika, která příliš nerozvlní stojaté stylové vody, ale má tu správnou jemnou atmosféru a i díky drobným přesahům například do progrockové či jakoby cinematic sféry nenudí. A to u současného post rocku není málo.
Zajímavý vánek z neočekávaného směru se objevil u power/progmetalových DGM, Italové nabrali směr do progrockového pravěku a v kombinaci s jejich powermetalovou energií je z toho neuvěřitelně svěží výsledek. A vůbec to nezní jako hloupé retro. Bravo.
Pětačtyřicet minut čirého utrpení. Denverská black/death metalová zrůda si zachovala až nesportovní tlak a k tomu nám ještě pořádně zčernala. Pokud se rozhodnete spočítat pasáže, kdy vám BLACK CURSE dají prostor se nadechnout, dojdete k číslu nula. Bravo.
Ze zatuchlé jeskyně vylezla trojice neotesaných Švédů a jala se kázat okrajový, primitivními instinkty řízený OSDM. Individua oděná v zástěrách z kůže ulovených zvířat třímají v pazourách prvotní nástroje a promlouvají k nám nechutným vepřovým jazykem.
Nathanael se poprvé v kariéře drží kurzu předešlé desky. Znamená to, že "The World Without Us" je více BM a méně "post", tentokrát ještě výrazněji než "Against Leviathan!". Pokud jste zavilí, ale současně v blacku tolerujete trochu melancholie, neváhejte.