SUSPERIA - Vindication
Uběhl pouze necelý rok od doby, kdy světlo světa spatřilo debutní album norské smečky Susperia a už se na nás řítí další čirá energie metalové laviny...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Uběhl pouze necelý rok od doby, kdy světlo světa spatřilo debutní album norské smečky Susperia a už se na nás řítí další čirá energie metalové laviny...
Tak a je to tady. Fandové celého světa se konečně dočkali od Megadeth oficiálního živého alba. O živáku se mluví snad už deset let, ale museli jsme si počkat až do roku 2002...
Ježíšku na křížku panenkomarjá já se strašně bojim!!! Polští „Peklem zrození“ vydali cédéčko, na kterém je ošklivý červený čert a uvnitř v bookletu fotky celého tria dáblových pomocníků.
Ostravská parta GALACTIC INDUSTRY zkouší své štěstí s tvrdou muzikou pod křídly velkého labelu... Pro mnohé valení tunového kamene na Mount Everest, pro tuhle čtveřici životní výzva.
Dissection mlčí… Vítr se tiše prohání v šedavých rozvalinách a bělavé kosti žalují času svou bolest… Zima odešla… Somberlain dobyt? Chrchlání zakrvavených veteránů v černých zbrojích… Dobyt.
„Tak nám nadešel čas na pořádnou exhumaci“, řekli si v kanceláři Nuclear Blast - a jak řekli, tak se stalo. Slavnostní událost se udála počátkem dubna tohoto roku a jejími oběťmi se staly dva zásadní pilíře švédského kovového chrámu.
Následovník debutu se objevuje zhruba po roce a RUNNING WILD na něm znovu nešlápli vedle, když na obal umístili sálající výheň a v ní rozžhavené a jakoby ke značkování připravené logo skupiny.
Prchal jsem a křičel: Smrt!Peklo se otřásalo a sténalo tím strašlivým zvukem.Ze všech koutů ke mně doléhala ozvěna: Smrt! JOHN MILTON, Ztracený ráj: Kniha druháChuck Schuldiner svůj velký boj prohrál a teď válčí na Elysejských polích.
No to je něco šíleného. Ve dvou týdnech mi dvě kapely zasadily naprosto fatální ránu pod pás svým úžasným uměním. Po famózním albu PAIN OF SALVATION jsem si pesimisticky povzdechl...
Zrozeni v roce 1990, v roce 1991 vydali deathmetalové demo „Halluciations of Despair“, v roce 1992 transformováni v legendární IIN THE WOODS…, aby v roce 1998 z jejich popela opět povstali jako bájný pták Darkmoor.
Věřte nebo ne, čas běží jako šílený, a nezastaví ho ani jistý Rolf Kasparek. A protože ho nemůže zastavit, alespoň s ním bojuje.
Nevím jak jste nahlíželi na Brichtovy sólo plány v roce 1994, tedy v době kdy poprvé spatřila světlo světa prvotina "Růže pro Algernon", ale já v nich žádnou katastrofu nehledal.
Hrozivá šedočerná obloha.Převalující se kupy mračen nepropustí byť jen jediný sluneční paprsek. Hromobití. Těžký vítr si pohrává s mořskou hladinou a škodolibě posílá vlny vstříc ostrým útesům.
Jednoho krásného dne před dávnými lety, v dobách metalu zaslíbených, seděl před televizní obrazovkou jeden malý človíček a napjatě očekával začátek svého oblíbeného pořadu s exotickým názvem Tim Sykes Videoshow.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.
Instrumentální postrocková klasika, která příliš nerozvlní stojaté stylové vody, ale má tu správnou jemnou atmosféru a i díky drobným přesahům například do progrockové či jakoby cinematic sféry nenudí. A to u současného post rocku není málo.
Zajímavý vánek z neočekávaného směru se objevil u power/progmetalových DGM, Italové nabrali směr do progrockového pravěku a v kombinaci s jejich powermetalovou energií je z toho neuvěřitelně svěží výsledek. A vůbec to nezní jako hloupé retro. Bravo.
Pětačtyřicet minut čirého utrpení. Denverská black/death metalová zrůda si zachovala až nesportovní tlak a k tomu nám ještě pořádně zčernala. Pokud se rozhodnete spočítat pasáže, kdy vám BLACK CURSE dají prostor se nadechnout, dojdete k číslu nula. Bravo.
Ze zatuchlé jeskyně vylezla trojice neotesaných Švédů a jala se kázat okrajový, primitivními instinkty řízený OSDM. Individua oděná v zástěrách z kůže ulovených zvířat třímají v pazourách prvotní nástroje a promlouvají k nám nechutným vepřovým jazykem.
Nathanael se poprvé v kariéře drží kurzu předešlé desky. Znamená to, že "The World Without Us" je více BM a méně "post", tentokrát ještě výrazněji než "Against Leviathan!". Pokud jste zavilí, ale současně v blacku tolerujete trochu melancholie, neváhejte.