ROYAL HUNT - The Watchers
Jakýsi informační zkrat způsobil, že jsem tento kotouček pokládal za regulérního následovníka výtečné řadovky The Mission, která zamžourala do světa v roce minulém.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jakýsi informační zkrat způsobil, že jsem tento kotouček pokládal za regulérního následovníka výtečné řadovky The Mission, která zamžourala do světa v roce minulém.
Asi každý ví, v jaké nezáviděníhodné situaci se ocitla nejpopulárnější česká metalová legenda v předvečer dvacátých narozenin. Zpěvák Aleš Brichta opouští kapelu...
Progrese – Inovace – Originalita , ale také Schizofrenie – Paranoia a Hysterie – jsou výrazy, jež se budou ještě dlouho pojit k počinu, do podvědomí se rychle deroucí dvojice italských maniaků...
Dlouho očekávané album švédské megastar je konečně venku! Tradičně spolehlivý label Century Media si tentokráte dal pořádně na čas. Trestuhodné neshody mezi skupinou a vydávající firmou zavinily...
Je poměrně známou skutečností, že Japonci mají až nepochopitelnou zálibu v heavymetalu, grindcoru a noise... vskutku zvláštní národ. V zásadě do té první škatulky záhadně zapadá i tamější partička s prapodivným názvem „opojná hrabivost“.
Železná panna bilancuje další ze svých triumfálních období. Na jeho začátku stála staronová sestava obestřena nejrůznějšími pochybami – nechtějí si metaloví senioři přivydělat do penze?
Soilwork are a band to watch for in the new metal millenium. Go get it!" - tak tuto větu vypustil ze svých nesmrtelných úst o novém, již čtvrtém řadovém...
Jen co jsme si oprášili paměť Louisovou vzpomínkou na "Rain Of A Thousand Flame", máme na mušce žhavou porci špagátového westernu v té správné italské (nad)produkci...
Přiznávám – mám pro ně slabost. Už v minulém čísle jste možná četli výlev mého nadšení z jejich předchozí desky Take No Prisoners... Dokonce vlastním i picture disc s bonusama!
Novojičínští Ritual mi tímhle dílkem dokázali to, čemu jsem už nevěřil – totiž že naše blacková scéna není ještě úplně v prdeli. Kromě Entrails mne totiž v tohle stylu už pěkně dlouho nic nezaujalo (poslední Sorath jsem neslyšel).
Kurva drát!!! Palba už od začátku! Rychlost a brutalita je pro tuhle jihoamerickou bandu naprostou prioritou. Aktivní kulometná hnízda hlídající plantáže koky v jejich rodné Kolumbii jsou zřejmě čtyřem šílencům z Internal Suffering vděčnou inspirací.
Fleshless – všichni je známe. Nepřekvapili příliš minulým CD Grindgod, které se mi upřímně řečeno zase tak moc nelíbilo. Na vině byl hlavně automat. Nezvykl jsem si a zvykat nebudu.
Bruno minulé září udeřil se svou první fullenght fošnou, ze které jste mohli něco nakousnout už na eponymním MCD. Přibyly songy navíc, namísto Radka je tu kytara Hireho a za škopky opět Pegas.
Kontrastříci na nás vyplivli semeno, které mnohé překvapilo svou, dejme tomu, novátorskou koncepcí.a oboupohlavností, i když se původně mělo jmenovat Unisex.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.
Instrumentální postrocková klasika, která příliš nerozvlní stojaté stylové vody, ale má tu správnou jemnou atmosféru a i díky drobným přesahům například do progrockové či jakoby cinematic sféry nenudí. A to u současného post rocku není málo.
Zajímavý vánek z neočekávaného směru se objevil u power/progmetalových DGM, Italové nabrali směr do progrockového pravěku a v kombinaci s jejich powermetalovou energií je z toho neuvěřitelně svěží výsledek. A vůbec to nezní jako hloupé retro. Bravo.
Pětačtyřicet minut čirého utrpení. Denverská black/death metalová zrůda si zachovala až nesportovní tlak a k tomu nám ještě pořádně zčernala. Pokud se rozhodnete spočítat pasáže, kdy vám BLACK CURSE dají prostor se nadechnout, dojdete k číslu nula. Bravo.
Ze zatuchlé jeskyně vylezla trojice neotesaných Švédů a jala se kázat okrajový, primitivními instinkty řízený OSDM. Individua oděná v zástěrách z kůže ulovených zvířat třímají v pazourách prvotní nástroje a promlouvají k nám nechutným vepřovým jazykem.
Nathanael se poprvé v kariéře drží kurzu předešlé desky. Znamená to, že "The World Without Us" je více BM a méně "post", tentokrát ještě výrazněji než "Against Leviathan!". Pokud jste zavilí, ale současně v blacku tolerujete trochu melancholie, neváhejte.