GRAVE DIGGER - The Grave Digger
Od nového počinu legendárních Hrobníků můžeme očekávat všechno možné, jenom né změnu stylu. Jejich propracovaný power metal musí každý fanoušek na první poslech ihned poznat.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Od nového počinu legendárních Hrobníků můžeme očekávat všechno možné, jenom né změnu stylu. Jejich propracovaný power metal musí každý fanoušek na první poslech ihned poznat.
Takováhle živá vystoupení prý skupina pořádá pro své věrné fanoušky pravidelně. Na jedno dorazil i početný zástup z „nejmenované“ hudební společnosti...
Stýskalo se vám po odbarvené blonďaté mařeně pana Byfforda? Pokud teď spokojeně kýváte, dočkali jste se, protože klasika se vrací na plátna kin, klasika se vrací v těžce kovových důchodkách i do vašich CD přehrávačů.
Na Empiricism jsem si původně skrblil pěkně peprný žabí hlen, který by začal u prachsprostých úliteb trendu symfonického blacku, kemrózně se táhl přes roztříštěné kompozice a skončil by u melancholického vzdychání...
Nejmladší kultovní neometalová legenda. Tak nazývají miliony fanoušků po celém světě LINKIN PARK. Parta, která vyletěla po svém prvním a jediném albu Hybrid Theory k rockovému nebi jako šíp...
Nové album mlátičů z Los Angeles je na světě. Burton a spol. se stále drží zaběhnutého konceptu "lidé versus stroje", což je znát i z coveru cédéčka. FEAR FACTORY je jednou z velmi originálních amerických smeček...
Pán v obleku stojí na zmoklé ulici. Lampy noc prosvěcují, nad obzorem snad svítá, jeho obličej však stíní dýnko klobouku. Nevím jestli umí vyčarovat déšť...
Rekviem havraního krakoru visí nad krajem. Dusivá mlha objímá skály. Ani světlo, ani teplo. Trudný je úděl lidí, těch zablácených červů, tonoucích ve vlastní krvi a proklaté porobě neochvějné zvůli nejvyššího Boha!
Posílen o navrátilce Zakka Wylda vyráží šílenec ze země Ozz přesvědčit celý rockový svět, že ještě nepatří do železné neděle. A nutno přiznat, že albem Down To Earth rozhodně nebojuje s větrnými mlýny.
Emzácká dvojice jinodimenzionálních poutníků Cornelius / Lazare se nesmazatelně zapsala do historie black metalu jako jedni z nejpokrokovějších propagátorů avantgardního černého kovu.
Tak se člověk někdy ptá, proč ta která veličina dělá to, co dělá. Proč Paradise Lost hrají pop. Proč Lemmy chlastá (HE?). Proč Quorthon vydal Destroyer Of Worlds pod hlavičkou Bathory.
S čarodějnou chátrou Witchery jsem se poprvé střetl na pražském koncertě Moonspell a Kreator, kde konala funkci předskokanů. Dojem nebyl zrovna nejpřesvědčivější – podivný zvuk...
Marná sláva, ale symfonický drakobijec Christopher Johnsson se nenávratně ponořil za zenit svojí metalové tvorby.
Tak jak začít a rozetnout ten Gordický uzel? Snad pomůžou vzpomínky. Deskou "Vain Glory Opera" se pro fanoušky speedu vyloupla zajímavá kapela. Zněla poměrně osobitě...
Pro mě zásadní objev na slovenské scéně a to nejen v neotřelých nápadech, ale i v přístupu k tvorbě v rámci black a death metalu. Korunováno skvostným zvukem ze studia Pulp. A ano, máme v tu zpoždění v tom objevování. Asi rok.
Má to niekoľko dobrých nápadov, ale celkovo mi tu chýba akákoľvek ambícia. Je to celé uponáhľané, miestami aj dosť blbučké, herci žiadna sláva - skrátka taká spotrebná hororová jednohubka. Za návštevu kina to nestojí. 5/10, možno 6/10.
Naprosto unikátní slovenský projekt tematizující aktuální společenská i politická témata. Hudebně založený na žánrové hravosti kombinující alternativní rock, mathrock, jazzové elementy i postpunk.
Kytarista HIPPOTRAKTOR Sander Rom se svou druhou skupinou prezentuje zvláštní rockovou alternativu s nervózní atmosférou a funky prvky. I tvrdší a melodické polohy se objeví. Možná jen pro omezený okruh posluchačů, neboť to smrdí inspirací Mike Patonem.
Mexická odpověď na AMARANTHE. Je to trochu ostřejší, v základu více do deathu, téměř bez čistého mužského zpěvu a méně chytlavých melodií, ve kterých má zase navrch Mörckova parta. Ale je to dobré.
Jak může znít doom metal s blízkovýchodními vlivy, když se urve ze řetězů a nabere na rychlosti a progresi, to ukazuje v Londýně sídlící parta kolem výrazné zpěvačky Niny Saeidi. Tahle hudba nakopává zadele.
Hned první skladba naznačuje, že u DEUS MORTEM se věci začínají měnit. Poláci posunuli svůj BM do čistějších a melodičtějších vod. Jistě, řízky se občas klepou nekompromisně, nicméně i tak je ústup do přijatelnějších sfér znát. Osobně mi to ale nevadí.