HIPPOTRAKTOR - Stasis
O tom, z jakého prostředí belgické scény se HIPPOTRAKTOR zrodili, jsem se zmínil již v článku "HIPPOTRAKTOR - Rozhodně žádné agro".
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
O tom, z jakého prostředí belgické scény se HIPPOTRAKTOR zrodili, jsem se zmínil již v článku "HIPPOTRAKTOR - Rozhodně žádné agro".
Když se Stephen King, věhlasný a originální autor hororové a fantastické literatury, pustí do detektivky, nemůže to zřejmě dopadnout špatně.
Při příležitosti zpracování posudku na nové album CARNOPHAGE jsem si udělal zodpovědnou přípravu a vykonal řádnou inventuru jejich diskografie.
IMPERIA založila Helena Iren Michaelsen po odchodu z TRAIL OF TEARS (krátce po vydání výborného alba „Profoundemonium“) a po přestěhování se do Holandska...
Moderní metal je svým způsobem tak trochu protimluv, neboť heavy metal už je tu s námi tak dlouho, že jej těžko jako žánr můžeme považovat za moderní.
Možná by hned na úvod stálo za to vysvětlit nadpis článku. Tento film totiž není pro lajky. Čím více toho budete vědět...
"Nikdo nám pod nosem nebude střílet prezidenty.” (MM) Je to tady. Ultra drzá a politicky nekorektní sága The Boys (2019) se nám překlopila do čtvrté...
Heavymetalová scéna už asi velkou kapelu nezrodí. Alespoň ne do doby, než ty stávající vymřou. Je tu ale bohaté podhoubí...
Po šiestich rokoch sa uzatvára história prešovskej jaskyne temných duchov nesúcej názov MERGED IN ABYSS.
Rezatým hřebíkem do oka, vidlemi do krku, mačetou do pupku, kebule rozmačkaná lisem, kebule přepůlená pilou, květák rozčísnutý sekyrou...
Není tomu poprvé, co se finští AMORPHIS rozhodli v živém provedení přehrát jedno ze svých alb.
Je tomu již 10 let, co kolem mě švédští GREENLEAF prolétli s razancí komety a zanechali veskrze pozitivní dojmy prostřednictvím alba „Trails & Passes“...
SAVATAGE pomalu upadají v zapomnění. S přelomem tisíciletí se rozutekli do svých vlastních projektů. Jejich hudba...
O tom, že Slovensko má od časů raných DEPRESY opět kapelu, která výrazně překračuje jeho hranice, bylo jasno už před pěti lety...
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.