Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Věk: hodně přes třicet Pohlaví: muž přece Stav: zatím pevný Činnost: neřeknu V redakci: už dlouho Koníčky: to nikoho nezajímá Oblíbené filmy: dívám se jedině na Bergmanna, von Triera, Felliniho, Jarmusche a Trošku, jinak zvracím (pravda, občas zvracím i při tom Troškovi) Oblíbená hudba: poctivý bigbít Oblíbené knihy: čtu toliko Coelha a S.Exupéryho, často i celou noc... Oblíbená barva: nemám Oblíbený nápoj: podmáslí, kefír, acidofilní mléko, kyška, sójové mléko, kombuchový výluh; pivo, víno, ovocné pálenky – při požití jiného alkoholického nápoje zvracím, a to tak, že hodně Oblíbená krmě: erteple a kysané zelé, i když po pozření trpím překotným a spontánním meteorismem A abyste věděli, tak já jsem v redakci MP redaktor se suverénně nejlepším vkusem, jelikož právě poslouchám tohle: 
Nechci křivdit ostatním, ale PRVNÍ HOŘE = Milan Kudyn aka Milan Urza. Během sedmileté pauzy si Urza střihl nějakou tu knihu, nějakou tu folkovou sólodesku...
40 let papírové existence je vítanou záminkou odjet šňůru. Obscure pro legendu zvolili Brno a po vyprodané Flédě před dvěma roky nic neriskovali a umístili MAYHEM naprosto logicky do Sono centra.
Často se vyplatí zajet na bigbít takříkajíc „naslepo“. Onehdá jsem se ocitnul na akci, na níž byli jedněmi z protagonistů SPACE HAMSTER.
Prakticky přesně po roce Brno přivítalo Barneyho a spol. Loni bylo Sono centrum plné, takže letošek již dlouho dopředu věštil narvanou Flédu.
Nedávno jsme zde vzpomínali na 20 let stará alba. Pár článků se rozepsalo, ale pak můza náhle umlkla. Jenže nyní zde máme umělou inteligenci.
Recenze na novou desku KEEP OF KALESSIN "Katharsis" jsou velmi pozitivní a kapela získala uznání za svou technickou zručnost a inovativní přístup k žánru black metalu.
Minule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Finský démon po 4 letech zase roztáhl svá křídla a svým hadím pyjem penetroval slunce. Basové a elektro podklady na hranici infrazvuku opět dominují dalšímu hypnotickému a fascinujícímu dílu. Vnořte se do jeho temnoty. Pokud tedy víte, jak na to.
Tuomas Holopainen už se dávno vidí jako skladatel vážné hudby s rádoby geniální orchestraci, takže co jiného by vytvořil než příliš melancholické, unavené a nízkoenergetické dílo, že i Lord K. Philipson by se po letech vyřádil.
Vaření z vody? Jo, ale stejně se od toho nedá odtrhnout. Postavit sérii na tématu přípravy na obrturnaj je risk, ale nějak to jde. Pustit ven najednou jen pár dílů je fikané a obří cliffhanger v poslední vteřině zase nutí sledovat kalendář. Snad naposled!
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
Veľmi zmysluplný a silný návrat. Umné nadviazanie na to najlepšie z ich tvorby (prvé tri albumy) a skvelý výber speváčky. Zaslúžený obrovský úspech.
