Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Těch je mnoho. Krom toho, že jsem nejkrásnější, nejchytřejší a nejskromnější člen redakce mám i nejlepší hudební vkus, což dozajista každý zjistí z mých cituplných a bystrých recenzí. Preferuji jakoukouliv hudbu od black metalu k hardrocku i trochu toho příslovečného popu, ovšem mám jednu zásadní podmínku. Hudba, kterou poslouchám se mi musí líbit. Mezi mé srdcové kapely patří Iron Maiden, Metallica (ano opravdu všechny alba, včetně Load/Reload a dokonce i včetně St. Anger) a finští Children of Bodom. Následuje téměř celá rocková scéna s občasnou selekcí německého speed metalu a kompletního floridského death metalu. Speciální pozornost pak věnuji severské scéně (nemyslím tím zrovna Bathory), která je v současné době z mého pohledu hybatalem světového hudebního dění, a která mě osobně naplňuje asi nejvíce. Z dalších koníčků pak občasně sportuji, programuji a případně namátkově studuji. Rád si přečtu, dobrou fantasy či sci-fi knihu, nebo shlédnu zajímavý film se zajímavou tématikou. Jako špičku v oboru bych viděl Tolkienův Silmarlion, Herbertovu Dunu, ságu Dragonlance plus deset deka dalších nepřekvapivých titulů (Den Trifidů. Lovecraftovy povídky, Howardův Conan, Burroughsův Tarzan, comixový idol Spiderman, Bobík, Spawn...apod.). Z filmové tvorby mi definitivně přirostl k srdci Pán Prstenů a filmy s Melem Gibsonem, či Meg Ryanovou. Vezmu-li do ruky žejdlík, pak ať je raději vínem či medovinou naplněn, nežli pivem ohavným pěnivým smradlavým.
Koncertní podzimní eskapáda na Chmelnici zdá se nebere konců. Klub měl letos tu čest hostit takřka kompletní sestavu legendárních SAVATAGE – bohužel nešťastně rozdělenou na dvě části.
Landeho v pořadí druhý koncert na Chmelnici byl na rozdíl od zastávky ve Zlíně stylově zahájen dobře známým revival duem WHITESNAKE. Energie sice nemohla jemná akustická show nabídnout zrovna přehršel...
Letošní koncertní zářez Jona Olivy na Chmelnici byl uvozen dvojicí poměrně nesourodých kapel. První partička NEED drtila vlastní představu o tom, jak má vypadat moderní metal...
Blaze Bayley začíná pomalu patřit k běžnému inventáři českých metalových promotérů a klub na Chmelnici k jeho okované baště. Jelikož jsem loňský koncert neprozřetelně minul...
Dřív než se pustím do psaní o koncertu IRON MAIDEN, musím si položit filozofickou otázku. Co si tím pomůžu? Proč vlastně psát o koncertě živoucí legendy vracející se mezi fanoušky s léty prověřenými skladbami?
Soudný den je opět zde. Alexiho společenstvo přichází s kůží na trh a přináší zbrusu novou fošnu. Jelikož jsem znám jako fanatický příznivec kapely, rozhodl jsem trošku změnit taktiku a zaujmout k novince striktně recenzentský přístup.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
Veľmi zmysluplný a silný návrat. Umné nadviazanie na to najlepšie z ich tvorby (prvé tri albumy) a skvelý výber speváčky. Zaslúžený obrovský úspech.
