Michael Cunningham - VZOROVÉ DNY
Nie je jednoduché neopakovať sa a neustále písať o niečom novom a trošku iným spôsobom. Presne s týmto problémom sa časom musia vysporiadať s väčším či menším úspechom všetci spisovatelia bez výnimky.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nie je jednoduché neopakovať sa a neustále písať o niečom novom a trošku iným spôsobom. Presne s týmto problémom sa časom musia vysporiadať s väčším či menším úspechom všetci spisovatelia bez výnimky.
Latinská Amerika, mýty a čary, sex a láska, omamná vôňa exotických plodov, horúčava a pot – to je zjednodušene magický realizmus a Gabriel García Márquez je bezpochyby jedným z jeho najvýznamnejších predstaviteľov.
„Lepší je na blby rovnou umřít, než sklízet jejich chválu.“ (A.P. Čechov) Tomuto svetoznámemu ruskému spisovateľovi a dramatikovi v Čechách už v minulosti vyšla nejedna zbierka poviedok...
Isaac Bashevis Singer je Žid a aj keby ste to o ňom ani netušili, poznali by ste to rýchlo z jeho tvorby. Máloktorý národ totiž lpie na svojej viere a ctí si svoju minulosť tak...
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.