SEROTONAL - The End Of Everything
Po určitej odmlke, spôsobenej okrem iného sebapoznávaním a cestovaním po ázijskom kontinente, sa na hudobnej scéne znovuobjavil Darren White, známy z účinkovania v spolkoch ako ANATHEMA...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
systemizacia je moj triedny nepriatel
Po mnohých neúspešných pokusoch sa mi konečne podarilo navštíviť, hoci nie na celý čas jeho konania, najväčší festival v strednej Európe SZIGET FESTIVAL...
V spleti mnohých letných festivalov som sa, z pre mňa viac-menej neznámeho dôvodu, rozhodol navštíviť rýdzo čistý punkový festival a prevetrať tak svoju hlavu od „pozemských“ problémov.
Deň prvý: 8. jún 2004 - Budapešť, E-club – ANATHEMA, THE DETHRONERS, DE FACTO Už príchod k E-klubu bol celkom zaujímavý – ľudia čakajúci pred vstupom v hadovitom dvojrade...
Po celkom vydarenej predvianočnej "Solstice Eve Party" (viem, bolo to už dosť dávno) som sa nechal osloviť informačnými plagátmi, ktorými boli olepené pre mňa niektoré dosť nepochopiteľné priestory hlavného mesta a vybral som sa na jarnú dávku slovensko-maďarskej muziky do bratislavského Babylonu.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.