SEROTONAL - The End Of Everything
Po určitej odmlke, spôsobenej okrem iného sebapoznávaním a cestovaním po ázijskom kontinente, sa na hudobnej scéne znovuobjavil Darren White, známy z účinkovania v spolkoch ako ANATHEMA...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
systemizacia je moj triedny nepriatel
Po mnohých neúspešných pokusoch sa mi konečne podarilo navštíviť, hoci nie na celý čas jeho konania, najväčší festival v strednej Európe SZIGET FESTIVAL...
V spleti mnohých letných festivalov som sa, z pre mňa viac-menej neznámeho dôvodu, rozhodol navštíviť rýdzo čistý punkový festival a prevetrať tak svoju hlavu od „pozemských“ problémov.
Deň prvý: 8. jún 2004 - Budapešť, E-club – ANATHEMA, THE DETHRONERS, DE FACTO Už príchod k E-klubu bol celkom zaujímavý – ľudia čakajúci pred vstupom v hadovitom dvojrade...
Po celkom vydarenej predvianočnej "Solstice Eve Party" (viem, bolo to už dosť dávno) som sa nechal osloviť informačnými plagátmi, ktorými boli olepené pre mňa niektoré dosť nepochopiteľné priestory hlavného mesta a vybral som sa na jarnú dávku slovensko-maďarskej muziky do bratislavského Babylonu.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.