ADACTA - Dno
Bratislavská crust/metalová úderka ADACTA vydala po piatich rokoch nový album, opäť s trojpísmenkovým názvom „Dno“.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Bratislavská crust/metalová úderka ADACTA vydala po piatich rokoch nový album, opäť s trojpísmenkovým názvom „Dno“.
UNREQUITED je post-blackmetalový projekt anonymního multiinstrumentalisty z Ottawy, který o sobě dal poprvé vědět před třemi roky syrovým albem "Disquiet"...
V piatok 23. októbra 2015 sa v areáli Rock Clubu Tartaros v Banskej Bystrici uskutočnila tretia časť slovenského blackmetalového minifestivalu Black Candles Of Death.
Na prelome júla a augusta sa uskutočnil už šiesty ročník najväčšieho extrémne metalového estivalu na Slovensku...
Náš verný čitateľ Rolo navštívil akciu, ktorej členovia redakcie nevenovali pozornosť. Z koncertu troch osobností svetovej hudobnej scény bol nadšený...
Na bratislavský koncert MAYHEM sme s potešením akreditovali nášho dlhoročného čitateľa Rola. Napísal svoju prvú reportáž.V pondelok 26. mája nastala koncertná udalosť...
Obavy z odchodu Patricie Andrade a přerod v tuctový doom/goth se ukázaly být liché. Novinka sice neoplývá charismatem a fado feelingem 7 let starého předchůdce,svůj půvab a portugalský šarm bezpochyby má a jako taková rozhodně nabídne solidní nadstandard.
Znovuzrození Australané se po 4 letech připomínají s další deskou, jejíž popis z mé strany příliš originality nepřinese. Zkrátka je to kvalitně provedená deathmetalová fošna. Velmi slušný standard, který revoluci neudělá, ale nemusel by ani zapadnout.
Melodický black metal nebo snad gothic metal za hranicí blackového běsnění? Někde v těch končinách se kapela pohybuje. „Ruminations“ se tváří jako první album, ale nedejme se mýlit. ONEIROS jsou jen nedávno přejmenovaní DARK DOOM z britských sklepení.
Willowtip není zrovna label, který by se specializoval na melodický BM. Poslouchá se to příjemně, leč chybí tomu výrazné záchytné body. LIMINAL SHROUD se pouští do skladeb s ambiciózním hracím časem, nicméně skladatelsky to zatím plně utáhnout nedokážou.
První poslech jako ok, ale až ten druhý pookřál a naplno odhalil, že toto je v zásadě hodně veselá parta, co si jede svůj speed/thrash s osmdesátkovým nádechem a bez vyječených falzetů. Jestli mohu někde užít spojení příjemný bigbít, tak je to právě tady!
Dva lidi, deset palců, necelých 14 minut, 25 tracků. Zábavný fastcorový nálet s powerviolence chuťovým ocasem a českými texty. Otyn v Davosu tomu dal široký chlupatý sound, takže to i s jednou kytarou zní jak závodní parní válec.
Noisyho tip trefuje v mém případě přímo střed terče. Tendlecten stoner rock já hodně můžu. Ty kytarové riffy rozkročeny mezi blues a vyhulenou psychedelii mi vysloveně dělají dobře a ta nenucená uvolněná atmosféra devadesátek vše korunuje ve skvělý celek.