THE FACELESS - Autotheism
Novinka „Autotheism“ amerických deathmetalových autorit THE FACELESS je velmi příjemné překvapení. Čekal jsem, že po úspěchu „Planetary Duality“ natočí kapela ještě zběsilejší a namakanější tech-death komplikovanost...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Novinka „Autotheism“ amerických deathmetalových autorit THE FACELESS je velmi příjemné překvapení. Čekal jsem, že po úspěchu „Planetary Duality“ natočí kapela ještě zběsilejší a namakanější tech-death komplikovanost...
Když se před dvěma lety objevilo debutové album PERIPHERY, rozpoutal se kolem něho docela slušný hype. Podladěné math-metalové riffovačky, zlámané do nepravidelných rytmů a vrstvené přes sebe s neobyčejnou intenzitou dostaly dokonce samostatný odborný název (djent) a mladí Američané byli pasováni do role stvořitelů nové metalové odnože.
Když se před pěti lety objevil neznámý Joe Duplantier jako basista v ostře sledovaném projektu bratří Cavalerů, asi nikdo netušil, že z tohoto chlapíka bude co nevidět charismatický leader jedné z nejsvébytnějších a nejuznávanějších novodobých metalových formací...
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
Veľmi zmysluplný a silný návrat. Umné nadviazanie na to najlepšie z ich tvorby (prvé tri albumy) a skvelý výber speváčky. Zaslúžený obrovský úspech.