Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Naozaj ťažko sa hľadajú kapely ako WOVENHAND. Atmosféra tejto hudby je zvláštne nákazlivá a ak máte za sebou ťažký deň...
"Behemoth has been hating Christ in different ways since 1991, and we still manage to reinvent the wheel!" Už začiatkom leta takto sebavedome prikladal polienka do ohňa líder poľského fenoménu Adam „Nergal“ Darski.
Mýtus o šialenom géniovi, ktorý čaká, kým inšpirácia a nápady zčistajasna prídu za ním samé...
Švédska modla sa na sklonku milénia naozaj vyfarbila a jej tretí počin je skladateľským vyvrcholením prvej éry kapely pod Candlelight Records.
„I love blues! Man, it´s like the best music in the world, isn´t it? I just love it!“, kričala kedysi Beth Hart s detsky rozsvietenými očami do publika na svojom úžasnom koncerte v amsterdamskom Paradise.
Ako to urobíte, ak vám nejde z hlavy ten šialený a absurdný nápad hrať black metal, ktorý by dokázal preniesť poslucháča v čase do éry...
Oproti Chelsea Wolfe civilnejšie znejúca Emma prepašovala jeseň aj do našich obývačiek. Hudba nie tak sychravá, symbolizujúca skôr opadané lístie pod lúčmi babieho leta. Avšak nemenej osobná. Nohy vyložiť!
Bluesrocker sa tentoraz nebál zapojiť dychové nástroje, čo z novinky robí slušný cirkus. Zatiaľ je to skôr mätúca zbierka odrobiniek, ktoré Joeovi popadali zo stola za posledné dva roky. Uvidíme.
Piaty album viktoriánskych čudákov sa zdá byť pre náročného poslucháča opäť lahodným sústom plným tajomných zákutí čakajúcich na objavenie. V prvotných dojmoch na sebe materiál nedáva poznať zásadný posun, no sychravé jesenné večery určite odhalia viac.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
Veľmi zmysluplný a silný návrat. Umné nadviazanie na to najlepšie z ich tvorby (prvé tri albumy) a skvelý výber speváčky. Zaslúžený obrovský úspech.
