À TERRE - Embrasser La Nuit
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Black jack nemá tak syrový a řezavý thrashmetalový zvuk jako na Schizofrenii, ale i tak tenhle zvuk sem výborně sedne. Zaujala mě klávesová vyhrávka v nářezové titulní skladbě, vyloženě smutná a melancholická basová vyhrávka v Labyrintu, hitová Kolonie termitů s tradičně povedeným kvalitním textem Aleše, dále pak Ukolébavka s tak zvláštní atmosférou,kterou jen dokresluje kytarový motiv. A samozřejmě Zapomeň,jedna z nejlepších balad Arakainu vůbec,kdo ví jestli byl inspirací skutečný rozchod někoho z kapely? Jestli ano, tak se podařilo autorovi přetvořit svůj smutek v uchvacující skladbu. Nechybí ani oblíbené ženské téma v Ty se nezdáš, texty jsou obecně dobré a žádné přehmaty se nekonají. Zvuk dostatečně čistý,všechno je slyšet tak jak má. s hodnocením je to trochu složitější,ale myslím že tohle je akorát-
ústup k uvolněnějšímu pojetí, nabízí v podstatě jedinej megahit a to kolonii termitů, ta se taky jako jediná udržela v playlistu živejch koncertů, pořád solidní materiál
Album, se kterým jsem měl zpočátku opravdu problém. Nečekal jsem že Arakain změní svůj přístup ke své hudbě tak rapidně. Thrash to byl pořád, jen více zahuštěný. Opravdu jasná odpověď na Metallicu vzor 1991. Dodnes jedno z rozhodně nejzajímavějších alb v celé éře Arakain. Black Jack své klenoty vydává pozvolna. Chce to trpělivý poslech.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Jak jsem mohl tohle album tak dlouho ignorovat. Na co jsem si to kurva hrál?
KLASIKA!
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
U retro hevíků je klíč jednoduchý: buď to kopne, nebo ne. U těchto Švédů je situace ihned jasná. Příjemně dobový zvuk, přesvědčivý projev, jednoduché háky a príma veteránská atmosféra. Výsledkem je žánrově trve kolekce, kterou člověk vděčně vdechne.
Ejhle, špičkový německý debut našťouchaný bravurním technickým DM. Má to dost valérů, skvělou balanci mezi melodikou a zrůdnou agresí, zábavný vokál a explozivní basu, která evokuje klasiky žánru. Němci působí dojmem, že se pro první ligu narodili!
Košatý technický death, agresivní náklepy střídá progresivní hravost a přestože se jedná o brutální formu death metalu, je to i dostatečně čitelné. Povedený zvuk dává vyniknout všem instrumentálním parádičkám. A tempo je většinou zabijácké. Palec nahoru.
Tento šťavnatý mix proto-black/deathu s thrashovým zurvalstvom, nasratosťou a rýchlosťou sa mi veru pozdáva. Švédom to krásne hrá, tento debut u slovutných Century Media sa veru podaril.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.