THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
jedno z nejtvrdších arakainovských alb. oproti Apage jsou více ozvučeny hloubky a basy,takže celkový sound díky tomu zní mnohem víc heavy. na albu se nachází spousta dobrých nápadů,vliv Pantery tam je znát(třeba kvílení kytary v Už ho vezou připomíná Be demons be driven), což ale vůbec nevadí,ba naopak :) textové úlety Brichta však napravuje zvukomalbou ve Farau(jen si poslechněte,to dlouhé á přímo symbolizuje pomalost a táhlost té otročí dřiny: otroci kvádry táááhnou pro věčnost těch,co vláááádnou krev v ranááách páááálí bič znáááát ti dááááváááá... album je tedy velice kvalitní, v porovnání s Apage nabízí po všem tom nářezu i uklidňující outro,a líbí se mi i přímo epický Farao. a přímo miluju Žežulkovy SMRTÍCÍ kopáky v Šeherezád II,to je rychlost kulometu.. suma sumárum to vychází na...
-bez slovního hodnocení-
Skvělé album a další z vrcholů Arakainu se skvělým zvukem.Navíc jedno z nejlepších alb v historii celého českého metalu. Ve své podstatě kvalitativně dvojče Apage Satanas. Aleš vytáhl skvělé texty, které dokonale sedí k ponurému thrashi. Ty opravdu nejlepší obsahuje naprosto dokonalá Já nejsem já ( jedna z nejlepších v historii Arakain), Rajské Zahrady a skvěle egyptské Farao. A navíc ty Markovy kopáky v Šeherezád II jsou opravdu vražedné ( i když všichni muzikanti podávají tradičně nadstandartní výkony). Popravdě parádní album.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Podle mě nejlepší album Arakainu - jak obsahem, tak i zvukem.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Toto mam este na MC, tak som sa dostal k ceskemu metalu a toto je fakt dobre. Skoda ze sa vam z Brichtu stala taka sracka bratri:))
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.