MOGWAI - The Bad Fire
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Geniální a zároveň nedotažené. Zpěv je nevětší zbraní a zároveň největší slabinou téhle nahrávky. Pěvěcké linky jsou super, ale občas až příliš slyšitelně nad možnosti Moniky Edvardsen. I tak je to jedno z velmi mála alb, při jehož poslechu mi dodnes naskakuje husí kůže. Ale nemůžu si pomoct - kdyby si s ním kapela skladatelsky vyhrála ještě o trochu víc a zpěvačka trochu víc zapracovala na svém hlasu, mohlo by Terrestrials kvalitativně konkurovat i Blackwater Park. A vzhledem k tomu, jaký komentář jsem k BWP napsal... Edit 22.4.2011: Trochu ten koment poopravím, nevím, pod vlivem čeho jsem ho tehdy psal, jako celek to má do BWP samozřejmě hodně daleko, spíš jde o to, že je tu určitej počet pasáží, co nabízejí stejně absolutní hudební zážitek, jako poslech BWP, takže asi tak...:)
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Mně se deska naopak líbí méně než orgasm. Fošna jak vyšitá ze slabikáře pro první ročník norské avantgard školky (myslím to v dobrém), ale s odstupem času dávám o bod menší hodnocení :)
výborné
Netradicni, novatorske, vyborne.Presne tak. Neobvyklá a originálna platňa. Zvláštny svet sám pre seba.
Presne tak. Neobvyklá a originálna platňa. Zvláštny svet sám pre seba.
-bez slovního hodnocení-
Netradicni, novatorske, vyborne.
Hodně zvláštní a neobvyklá deska. Chvíli mi trvalo než jsem se dostal na její vlnu, ale to nikterak neovlivní můj názor, že se jedná o skutečně kvalitní album.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!