OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
No, nemoze byt kazdy den nedela ci Vianoce. Nemoze kazdy ocakavat jeden Kepper alebo Dark ride za druhym. Helloween si vybrali slabsiu chvilku s pozmenenou zostavou. Trochu tam vidim paralely ku Pink Bubbles, trochu tam vidim zabehnuteho klise ale celkovo to znie slusne, hoci priznajme si, cakali sme asi viac. Ale aby sme boli ferovi, prve dve skladby, Liar, Hell was made in heaven.. zneju velmi, velmi slusne. Len skoda ze tvoriveho potencialu nebolo trocha viac.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Prve dve skladby zabijaju ale potom to nejak ide dole vodou este Listen to the flies so skvelym veselym melodickym solickom a na japonskom bonuse Fat as a shark
-bez slovního hodnocení-
Oproti The Dark Ride obrovský sešup dolů. Helloween se opět vrátili k veselým skladbám,které hýří optimismem. A to byla podle mě chyba. Hra na ostřejší notu jim velmi prospěla,ale na prodeji to moc vidět nebylo,tak se poslušně vrátíme k tomu, co je nudné a sterilní,ale aspoň to sype zlaťáky. Ale Just A Little Sign, Open Your Life, Hell Was Made In Heaven a Back Against The Wall jsou hodně dobré.
-bez slovního hodnocení-
Absolutne suhlasim s komentarom podomnou...
V pohode, ale spolu s nasledovníkom sa jedná o slabšie počiny hells s Derisom.
neznam tohle album
-bez slovního hodnocení-
Rozpaky.... Po skvelom "The dark ride" som čakal ďalšiu nálož moderne znejúcich dyňových hymnusov a dostal som niečo iné, aj keď uznávam, že je z čoho vyberať, ale až tak ma to neohuruje... Škoda toho návratu k staršej tvorbe... Asi najlepší výkon podal Andy splu s hosťujúcim bubeníkom... K výkonu Mikea Dee niet čo dodať - myslím, že jeho rýchle, presné bicie kapele len pomohli...
najslabsie album v post-Kiskeho ére
Po 15 letech se konečně Helloween vrátil ke svojí muzice. A já se vrátil k nim. (90-tá léta má H spíš průměrná) Album se mi líbí i s odstupem.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.