THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Mám takový pocit, že ti 2 podemnou jsou buď bratři, onanující nad "uměním" Varga, teplých Dragonforce a jiných yntelektuálú, nebo je to jedna tatáž osoba. Jedno je ale jasné, případ pro psychiatra!
Další důkaz, jak klenot zapadl do bahna. Moje nejoblíbenější speedmetalové album. Úžasně našlapané, veselé. Když si chci odpočinout, sáhnu po tomto pokladu. Black, Art rock nebo klasika to sice není. ale je to úžasné. A je mi jedno, kdo se mi za to vysměje:)
je to skvělý ale pozdější tvorba je ještě lepší
-bez slovního hodnocení-
Dragonforce...ratatatatatata....a nič
Jsou mladí, rychlí a vše mají před sebou... bych napsal v době vydání tohoto alba. Svou šanci tento kdysi nadějný objev (alespoň u mě) prošvihl.
Toto je celkom prázdna hudba. Snaha hrať čo najrýchlešie za každú cenu na úkor hudby samotnej. A ten pokus o baladu stojí za prd.
Tak takhle ne...
velmi slusny debut..
Pro me osobne je jejich debut paradoxne zaroven vrchol kariery...Neni to nic noveho ale pamatuju si ze me to celkem chytlo.Jak rikam, rozhodne lepsi nez ten chaos, ktery nasledoval na dalsich albech...
je to dost vykradacka ale videl som ich nazivo musia sa poriadne naliat aby to vobec zahrali....for speed
speed metal až do morku kosti....takhle má vypadat ultrarychlá speedová deska
-bez slovního hodnocení-
Fakt jen pro ortodoxní "speedaře", navíc nic moc zvuk. Dřív bych hodnotil určitě výš... :-) A navíc Sonic Firestrom je rozhodně lepší! Takže asi tak:
zrychlenej buranov
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.